Clintonová už na kampaň vybrala přes miliardu korun, překonala i Obamu

Americká prezidentská kandidátka Hillary Clintonová získala během necelých prvních tří měsíců kampaně od dárců 1,1 miliardy korun. Podle jejího týmu 90 procent sumy tvoří příspěvky do sta dolarů. Favoritka demokratů Clintonová už tak získala víc peněz než v minulých volbách její předchůdce a současný šéf Bílého domu Barack Obama.

Clintonová oficiálně zahájila kampaň v dubnu a od té doby se její volební tým snažil po celých Spojených státech vybudovat síť malých přispěvatelů. Kromě samotného financování kampaně měla tato strategie za cíl dát konkurentům najevo, že bývalá první dáma, která je někdy terčem kritiky za údajnou odtrženost od problémů řadových Američanů, má mezi lidmi širokou podporu.

Zisk Clintonové už překonal o 3 miliony dolarů částku, kterou během prvního čtvrtletí své druhé prezidentské kampaně před čtyřmi lety dokázal shromáždit Barack Obama. Clintonová, někdejší Obamova ministryně zahraničí, je podle průzkumů velkou favoritkou a před dalšími třemi dosavadními demokratickými kandidáty má náskok více než deseti procent.

  • Ve čtvrtek přibyla mezi demokraty další přímá konkurence - svou kandidaturu oficiálně oznámil exsenátor za stát Virginie Jim Webb. Kromě Clintonové a Webba se chce o nominaci Demokratické strany ucházet i bývalý guvernér státu Rhode Island Lincoln Chafee, někdejší guvernér Marylandu Martin O'Malley a nezávislý senátor Bernie Sanders

Mezi republikány je ale situace podstatně vyrovnanější - přední příčky ve voličských anketách patří v posledních dnech zvláště nekdejšímu guvernérovi Floridy Jebu Bushovi, miliardáři Donaldu Trumpovi či hispánskému senátorovi Marku Rubiovi.

  • Narodila se 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973), kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Vzali se v roce 1975; jejich vztah poznamenala v médiích hojně propíraná aféra jejího muže a stážistky Moniky Lewinské.
  • Od roku 1968 je členkou Demokratické strany a jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu. Po absolvování univerzity pracovala jako právnička, mimo jiné se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů, který vyšetřoval aféru Watergate. Po zvolení manžela prezidentem zastávala roli první dámy USA (1993 až 2001). Poté působila jako senátorka za stát New York (2001 až 2009).
  • Na prezidentku už jednou kandidovala. V roce 2008 se jako první žena v historii Spojených států dostala až do finále stranického nominačního souboje, poté se jí ale přestalo dařit a potýkala se s nedostatkem peněz na kampaň. Proto nakonec odstoupila a prezidentem se stal jiný demokratický kandidát – Barack Obama. Ten jí po nástupu do Bílého domu nabídl post ministryně zahraničí. Během svého funkčního období (2009 až 2013) se stala nejvíce zcestovalým šéfem americké diplomacie, navštívila 112 zemí.
  • Několikrát zavítala i do Česka. Například v roce 2010 přijela spolu s Obamou u příležitosti podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. V roce 2011 zase společně s manželem Billem Clintonem dorazili na státní pohřeb Václava Havla, se kterým byli přátelé. Koncem roku 2012 pak v Praze podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Tendr byl později zrušen.
  • S Billem Clintonem mají dceru Chelsea. Od loňského září je Clintonová i babičkou, její vnučka se jmenuje Charlotte. Kromě toho je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Operace Očistný oheň.“ Maďarští poslanci budou hlasovat o možnosti odvolat prezidenta

Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Informuje o tom agentura MTI. Během pondělního večera mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by mimo jiné umožnil odvolání prezidenta.
12:55Aktualizovánopřed 17 mminutami

Ruský opoziční politik Naděždin tvrdí, že ho zatkla policie

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb.
před 23 mminutami

Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly další životy, mrtvé hlásí i Moskva

Nejméně čtyři mrtvé a dvě desítky raněných si vyžádaly ruské útoky podniknuté na ukrajinské regiony. Invazní jednotky v noci vyslaly proti Ukrajině tři rakety a 134 dronů, podařilo se zneškodnit všechny rakety a 123 dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy šesti dronů na čtyřech místech. Mrtvé hlásí také Moskva, kam podle ruských úřadů směřovaly ukrajinské bezpilotní letouny. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Vzájemné údery pokračovaly také na moři.
10:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 2 hhodinami

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na několikatýdenní minimum

Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukazují data o lodní dopravě. Důvodem jsou obnovené útoky mezi Spojenými státy a Íránem a útoky na lodě v oblasti Blízkého východu, což zvyšuje obavy o bezpečnost, uvedla v pondělí agentura Reuters. Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu.
před 3 hhodinami

Americká armáda útočila na íránské vojenské cíle, Írán hlásí odvetné údery

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
00:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je prý kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná. Češi podle ministerstva zahraničí mezi oběťmi nejsou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.