Čína i Spojené státy oznámily přijetí mezinárodní klimatické dohody z Paříže. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun následně uvedl, že do New Yorku svolá světové představitele, aby dokument slavnostně přijali. Cílem dohody je zpomalení oteplování planety. Čína i USA jsou globálně největší producenti oxidu uhličitého.
Čína i USA přijaly pařížskou dohodu o klimatu. V New Yorku bude slavnostní ratifikace
Čínský parlament dohodu z Paříže ratifikoval den před zahájením nedělního summitu skupiny zemí G20 v čínskému městě Chang-čou. „Naše odpověď na klimatické změny míří na budoucnost národa i celého lidstva,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching.
Předpokládalo se, že přijetí dohody před summitem ohlásí i USA. „Tohle není boj, který by osamocená země, nehledě na její moc, mohla zvládnout sama,“ řekl americký prezident Barack Obama, který je v Číně. „Jednoho dne to můžeme považovat za okamžik, kdy jsme se konečně rozhodli zachránit naši planetu,“ dodal.
Peking a Washington oznámily ratifikaci klimatické dohody z Paříže (zdroj: ČT24)
Dohodu už před Čínou a USA podepsalo 23 zemí, jejichž souhrnný podíl na emisích je ale jen zhruba 1,1 procenta. Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě. Druhé místo patří Spojeným státům. Obě země mají na svědomí 38 procent lidmi produkovaného oxidu uhličitého.
Smlouva se ovšem stane závaznou až ve chvíli, kdy ji přijme 55 zemí, které produkují většinu skleníkových plynů. Pan Ki-mun ale očekává, že k ní do konce roku přistoupí dostatek států, aby se mohla stát závaznou. Zároveň ocenil USA i Čínu, že se spojily, aby dosáhly cíle, který je možné pokořit jen společnými silami.
Podpis dohody ze strany Číny není podle analytika Glopolis Vojtěcha Koteckého překvapení. Čína se podle něj už několik let snaží snížit svoji závislost na fosilních palivech: „Spotřeba uhlí už třetím rokem klesá. Je to díky čištění uhelných elektráren a také masivními investicemi do rozvoje obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Čína dnes staví více solárních nebo větrných elektráren než kterýkoliv jiný stát na světě.“
Skupina G20 je zodpovědná za zhruba 80 procent globálních emisí skleníkových plynů. Na Čínu připadá více než pětina emisí, na Spojené státy téměř 18 procent a na Rusko 7,5 procenta.
Kritici dohodě vyčítají, že nemá závazné termíny
Základním cílem pařížské dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
Zatímco většina státníků považuje dokument za silný, kritici mu vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci pak tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.