Česko může kvůli Dolu Turów žádat pokutu pro Polsko, sdělila Evropská komise

Pokud chce Česká republika vyvinout další tlak na Polsko, aby přerušilo těžbu v hnědouhelném Dole Turów, má možnost požádat Soudní dvůr Evropské unie, aby stanovil pokutu. Evropská komise (EK) vůči rozhodnutí Polska neuposlechnout příkazu soudu nijak aktivně vystupovat nebude, případ ale hodlá pozorně sledovat. ČTK to sdělila mluvčí unijní exekutivy.

Soud EU předminulý týden Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale před týdnem veřejně oznámil, že nařízení „samozřejmě nedodrží“, neboť by mělo velmi negativní důsledky. Dodal, že Česko slíbilo žalobu stáhnout, což premiér Andrej Babiš (ANO) později popřel. Žaloba podle něj trvá, ačkoli obě strany jednají o vyřešení sporu prostřednictvím mezivládní dohody.

Komise v uplynulých dnech několikrát zopakovala, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu uhlí v Dole Turów, a to až do vydání konečného verdiktu v tomto sporu. Polsku ale patrně nehrozí žádný postih, který by iniciovala sama exekutiva EU.

„Pokud by se polské úřady rozhodnutí soudu nepodřídily, soud může na žádost Česka vyměřit státu pokutu,“ sdělila ČTK mluvčí Komise.

Těžba pokračuje

České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu až do roku 2044. Po předběžném opatření soudu však Polsko poprvé projevilo ochotu vyřešit spor dohodou.

Komise už loni v prosinci v právně nezávazném stanovisku došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy.

Polsko podle Komise dlouhodobě neplní požadavky soudu EU v jiném sporu týkajícím se ochrany přírody, a to těžby dřeva v Bělověžském pralese. Unijní soud už v roce 2018 nařídil ukončit kácení ve velkém, které ohrožovalo místní výjimečný ekosystém. Komise letos v únoru uvedla, že Varšava se verdiktu zcela nepodřídila, na pokuty ale zatím nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...