Ještě dlouho se sice ve vztahu Británie a EU nic zásadního měnit nebude, mnozí Češi pracující na Ostrovech ale propadají skepsi. Mnozí z nich si zřejmě zažádají i britský pas, jiní prozatím vyčkávají. Zaměstnanec v londýnské City, kterého ČT oslovila, získal trvalý pobyt pouhý den před hlasování. I on ale přiznává vlnu nejistoty mezi svými kolegy-krajany.
Bohdan Švach působí v srdci evropského finančnictví i osm let. Po studiích zde zůstal a nyní si na místě kupuje vlastní byt. V Londýně by rád pracoval dál a díky získání trvalého pobytu to bude mít snazší než někteří jeho kolegové. V celé Británii pracuje ve finančním sektoru přes milion lidí, z toho 400 tisíc v londýnské City. Sídlo tady má řada zahraničních bank, které odsud nabízejí své služby do zbývajících zemí osmadvacítky.
Podle Elišky Naegele, která studuje na Londýnské ekonomické škole LSE, je brzy na definitivní závěry. Záleží na dohodách a na tom, co se bude dít, až premiér David Cameron definitivně odstoupí. Reakce mladých lidí jsou převážně negativní. Spousta jich má pocit, že o jejich osudu rozhodla starší generace, která převážně hlasovala pro brexit. Na druhou stranu volební účast byla u mladší generace podstatně menší a tohle jsou důsledky demokracie, dodala.
„Osobně mám obavy z budoucna, ale myslím, že obviňování všech zastánců brexitu není na místě. Na druhou stranu je smutné vidět rozhovory, ve kterých zastánci brexitu jako hlavní důvod svého rozhodnutí uvádějí migranty z východní Evropy,“ zdůraznila.
Také Ondřej Jakubov, který pracuje jako elektrotechnický inženýr v americké firmě v Bristolu, si myslí, že „kampaň byla zaměřená proti imigrantům“. „Ale moje zubařka je ze Španělska, můj praktický lékař z Indie, v supermarketu mě obsluhují většinou Poláci. U mě v práci je přibližně polovina cizinců ze všech možných konců světa,“ řekl. „Jsme šokovaní, v Británii sílí nacionalisté.“
Hedvika Mátlová, která v Londýně pracuje v architektonické firmě, cítí „ohromné zklamání“ a má „pocit ztráty“. „Mám tu vybudovaný život, jsem tu deset let, cítím se evropsky - ne anglicky a ne česky -, budu se vdávat a chci žít tady. Ale teď, když se všechno změní, tak tu možná už nebudu vítaná. U nás v práci je 95 procent cizinců. Co se stane s naší firmou? Budeme mít stále tolik zakázek? (…) Je to doba nejistoty a obav,“ řekla.
Pro Barboru Halabrinovou, která pracuje v Londýně jako chůva, byl „výsledek velkým překvapením“. Myslí si ale, že se pro pracující lidi nic moc nezmění. „Cizinci v Anglii vždy byli a vždy budou,“ řekla. „Samozřejmě horší to budou mít lidé, kteří pracují ilegálně.“ Se svými přáteli se shodla, že Británie „tohle ustojí, ale vládu bude stát hodně úsilí a snahy vybudovat zase silnou a stabilní zemi“. Někteří její britští přátelé s irskými kořeny přesto uvažují o tom, že by požádali o irské občanství.
