Soud na Slovensku uznal bývalého šéfa elitní složky prokuratury Dušana Kováčika vinným z korupce a z dalších trestných činů. Za to mu vyměřil 14 let vězení a trest propadnutí majetku. Vůči tomuto rozhodnutí soudu první instance se lze odvolat. Kováčikův obhájce oznámil odvolání vůči odsuzujícímu verdiktu, žalobce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Kováčik je zatím nejvýše postaveným někdejším představitelem slovenské justice, který byl odsouzen, byť nepravomocně, po několika vlnách zatýkání vysokých úředníků, podnikatelů či soudců. Tato zatýkání Slovensko zažilo po loňských parlamentních volbách, které skončily porážkou do té doby vládních sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica.
„Při dokazování nedošlo k žádnému překvapivému zvrácení důkazní situace. Soud z důkazů zjistil, že obžalovaný lhal,“ poznamenala soudkyně při zdůvodnění verdiktu.
Soud uznal devětapadesátiletého Kováčika vinným ve všech čtyřech bodech obžaloby, tedy i za to, že za úplatek 50 tisíc eur (1,27 milionu korun) pomohl údajnému šéfovi jednoho zločineckého gangu Ľubomírovi Kudličkovi zůstat na svobodě. Prokuratura tehdy nepodala stížnost proti rozhodnutí soudu, který Kudličku propustil. V této souvislosti Kováčika soud potrestal i z trestné podpory zločinecké skupiny.
V čele úřadu speciální prokuratury stál 16 let
Kromě toho žalobce uspěl i s těmi částmi obžaloby, podle nichž Kováčik vynášel z vyšetřovacích spisů informace osobě, která pak jako klíčový svědek vypovídala u soudu, že Kováčikovi zmíněný úplatek odevzdala. Další svědek, kterým byl podle médií člen Kudličkova gangu, zase hovořil o schůzkách s Kováčikem a s jedním podnikatelem, při kterých se domlouvali na propuštění Kudličky z vazby. Věrohodnost zmíněných svědků, kteří jsou stíháni v jiných kauzách, obhajoba i sám Kováčik zpochybnili a tvrdili, že v jejich výpovědích byly rozpory.
Prokurátor navrhoval pro Kováčika nejméně 13 let vězení a propadnutí majetku, obhajoba žádala zprostit svého klienta obžaloby. Kováčikovi vzhledem k uznání viny za několika skutků hrozil trest 16 let vězení. Uložení trestu u horní hranice sazby soudkyně zdůvodnila tím, že řídil zvláštní instituci, kterou stát zřídil právě kvůli boji proti organizovanému zločinu či korupci.
„Krotil bych emoce, je to prvostupňové rozhodnutí. Co mě netěší, je skutečnost, že takovýto činitel byl zatím nepravomocně uznán vinným z takto závažných skutků,“ řekl novinářům prokurátor Michal Šúrek. Jeden z obhájců Kováčika prohlásil, že se s žádnou částí soudního rozhodnutí neumí ztotožnit.
Kováčik stál v čele úřadu speciální prokuratury od jeho vzniku v roce 2004, po zadržení a vazebním stíhání loni na podzim se funkce vzdal. Speciální prokuratura dohlíží na vyšetřování trestných činů, které pak projednává Specializovaný trestní soud se sídlem ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. Jde například o nejzávažnější kriminální kauzy, korupční případy či extremistické delikty. Právě Specializovaný trestní soud nyní odsoudil Kováčika.
Postoj médií a politických stran
Ve slovenských mediích si Kováčik vysloužil přezdívku „pan 61:0“ za to, že za několik let jako speciální prokurátor nepodal obžalobu v žádném z případů, na jejich vyšetřování jako prokurátor dohlížel. Proto jej tisk označoval i jako zametače kauz.
Současná čtyřčlenná slovenská vládní koalice, která se dostala k moci po volbách z loňského února, slíbila kromě jiného očistu justice či boj proti korupci. Expremiér Fico se Kováčika i některých jiných jiných stíhaných v minulosti opakovaně zastával. Například Kováčika označil za politického vězně a oběť spiknutí. Fico přišel i na samotné vyhlášení verdiktu nad bývalým speciálním prokurátorem. V reakci na verdikt uvedl, že šlo o „monstrproces a odsouzení nevinného člověka bez důkazů.“ Zároveň ohlásil trestní oznámení na soudkyni v Kováčikova případu pro podezření ze svévolného rozhodování.
Nejsilnější vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a koaliční strana Svoboda a solidarita odsouzení Kováčika naopak uvítaly. Jde podle nich o důležitý projev nástupu spravedlnosti a důkaz, že Kováčik byl ztělesněním zkorumpovanosti a selhání právního státu z dob vládnutí Smeru-SD, který byl do loňských voleb u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006.
