Washington/Teherán - Pozornost světových médií v posledních dnech přitahuje napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Dlouhodobě vyostřené vztahy mezi Bushovou administrativou a posledním ze států "osy zla" se zdají výbušnější než kdy dřív. Podle amerického prezidenta podporuje Mahmúd Ahmadínežád teroristy a staví jadernou zbraň. Časopis New Yorker v neděli přinesl informaci, že Kongres uvolnil na chystanou válku s Íránem 400 milionů dolarů. Text nositele Pulitzerovy ceny, proslulého reportéra Seymoura Hersche, nese výmluvný název Příprava bitevního pole a je jen dalším ze série článků, které zvěstují blížící se konflikt.
Nevoli Íránců ale v poslední době nevzbuzují Spojené státy, ale jejich spojenec Izrael. Nelíbí se jim hlavně velké cvičení, které nedávno uspořádala izraelská armáda. Prý se mělo jednat o nácvik útoků na jaderná zařízení v Íránu. Jako reakci zveřejnila íránská vláda informaci, že kvůli případnému útoku nechala vykopat přes 300 tisíc hrobů pro oběti války. Výkopy mají posloužit pro mrtvoly útočníků, obyvatelé příhraničních oblastí se ale bojí, že v hrobech by mohla skončit i řada civilistů.
Zmírnění napětí mezi Izraelem a Íránem nepomohl ani rozsudek smrti nad Íráncem, který se přiznal ke špionáži pro Izrael. Izraelský ministr dopravy Šaul Mofaz navíc v pátek prohlásil, že OSN selhala ve snaze zabránit Ahmadínežádovi ve výrobě jaderných bomb, a proto se útok na Írán zdá být nevyhnutelný.
V případě války nepoteče perská ropa
Mossadegh Katouzian:
„Nejdůležitější je jednat a jednání dovést do konce.“
V případě napadení Íránu by ale byly ohroženy dodávky ropy z Perského zálivu. Írán by se totiž pokusil kontrolovat lodní dopravu v Hornuzském průlivu, kterým musí proplout všechny tankery. Průliv je tak jedním z nejdůležitějších strategických bodů na světě - je jím přepravováno asi 20 procent z celkových světových zásob ropy. Americká armáda poté naznačila, že by uzavření Hormuzského průlivu nepřipustila.
K napjaté situaci kolem íránského jaderného programu americký prezident Georgie Bush prohlásil, že USA dávají přednost diplomatickým jednáním s Teheránem, i když v úvahu vždy připadají všechny možnosti včetně vojenského zásahu.
Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí dnes prohlásil, že USA respektive Izrael nejsou v situaci, kdy by si mohly dovolit otevřít další frontu na Blízkém východě. Proto prý íránská vláda nevěří, že by USA Írán skutečně napadly.
Podle íránského novináře Mossadegha Katouziana by případný konflikt zničil dosavadní úspěchy při vyjednávání s Íránem. „Důležité je, že íránská vláda začíná alespoň uvažovat o nabídkách, které jí Západ dává. Je třeba pokračovat ve vyjednávání a dovést je do konce,“ míní Katouzian.
Íránská armáda
Írán trvá na tom, že jeho jaderné aktivity jsou určené k mírovým účelům, nicméně upozorňuje, že jeho vojenské síly jsou připraveny zareagovat na jakýkoliv vojenský útok.
Ozbrojené síly
● 545 tisíc vojáků
Armáda
● 350 tisíc mužů v aktivní vojenské službě, 125 tisíc mužů v Islámských revolučních gardách
● 1 700 tanků, některé jsou zřejmě mimo provoz
Řízené střely
● střely středního doletu Shahab-3
● střely středního doletu Ghadr-1
Námořnictvo
● 18 tisíc námořníků, 3 ruské ponorky, 3 fregaty, 2 korvety
Letectvo
● 52 tisíc mužů
● 281 bojových letounů
