Brno - Výzkumní pracovníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) svým posledním objevem výrazně přispěli ke snížení budoucích nákladů ve stavebnictví. Podařilo se jim totiž vyvinout nekovové výztuže stavebních konstrukcí založené na bázi skleněných a uhlíkových vláken. Jejich výhodou je, že jsou pevnější než běžně používaná ocel a zároveň levnější než obdobné zahraniční materiály. Podle slov brněnských odborníků již pronikají z vysokoškolských zkušeben do stavbařské praxe.
„Pořizovací cena je vyšší než u klasické betonářské výztuže. Ale díky svým vlastnostem jsou odolnější a přinášejí i další výhody a úspory. Díky životnosti je použití nekovové výztuže ve výsledku levnější,“ uvedl děkan Fakulty stavební VUT Petr Štěpánek.
Původně kosmické technologie uhlíkových vláken začaly do stavařiny silněji pronikat po teroristických útocích na New York v roce 2001. Sedm z deseti nejvyšších staveb, které od té doby vznikly, používá beton zpevněný novými metodami, protože je odolnější vůči požáru a jednorázovému zatížení výbuchem, podotkl Štěpánek.
V praxi se už osvědčily uhlíkové lamely z VUT, které se kvůli zpevnění lepí na poškozené konstrukce. Dříve se vozily jen z ciziny a byly příliš drahé. „Nyní jsme na srovnatelné technické úrovni s nižšími náklady,“ řekl Štěpánek. „Cenově jsme asi na 50 až 60 procentech zahraničních ekvivalentů,“ potvrdil Miloš Filip z brněnské firmy Prefa Kompozity, která začala uhlíkové lamely vyrábět.
Nyní odborníci z VUT bádají v oblasti masivnějších výztuží na bázi uhlíkových a skleněných vláken a umělé pryskyřice. Dají se využít místo oceli v betonových konstrukcích, a to jak při zakládání nových staveb, tak při zpevňování starších. Na rozdíl od jiných metod většinou nevadí památkářům. Technologii lze využít například při zpevňování kleneb nebo mostních oblouků.
