Kluž - Dvacetiletá Salome Blaserová ze švýcarské Basileje se před půl rokem objevila na skládce poblíž rumunské Kluže a od té doby žije s místními Romy. Říká, že ji do této komunity zavedl boží hlas. Zvládla základy rumunštiny a zapadla mezi místní. Do Basileje se chce vracet už jen na krátké návštěvy za rodinou - svůj vysněný život prý našla tady. „Líbí se mi tu. Je to, jako bych žila před sto lety. Líbí se mi jezdit ve voze taženém koňmi a ráda vařím pro prasata,“ říká.
V této chudé oblasti voda pro všechny teče z jediné pumpy, prádlo se pere v ruce, elektřiny je málo, plyn žádný. Salome si přesto nestěžuje. Místní komunita jí přidělila malý domek o jedné místnosti - stejný, jaký tu obývají celé rodiny. Salome se rozhodla, že bude žít mezi Romy se vším všudy, a začala tím, čím se tu živí většina lidí: vybíráním a sběrem kovů z místní skládky. Nešlo jí to ale zdaleka tak dobře jako ostatním, a tak se raději věnuje místním dětem: hraje si s nimi, učí je - a vodí je do místní školky.
Romka Titilia Colosiová o Salome Blaserové:
„Tohle děvče, které je mezi námi cizinkou, k nám poslal Bůh. Starám se o ni, pomáhám jí a dohlížím, aby jí tady nic nechybělo, protože tak se k cizincům máme chovat.“
Sociální programy mají pomoci při integraci rumunských Romů
Rumunský prezident Traian Basescu před několika dny žádal svého francouzského kolegu Nicolase Sarkozyho, aby zastavil deportaci Romů z Francie. Bukurešť totiž hájí právo Romů pohybovat se svobodně po Evropě a zároveň se je snaží integrovat do společnosti. V Rumunsku totiž nemají zrovna na růžích ustláno: kočování nebo slumy a špatná úroveň vzdělání jdou ruku v ruce s vysokou nezaměstnaností a nízkou životní úrovní.
Rumunská vládní Agentura pro romskou populaci vytvořila šest sociálních programů pro lepší integraci Romů. Ty zahrnují například výstavbu bytů pro Romy a podporu vzdělávání. Program vyjde na miliony eur, které zčásti poskytla i Evropská unie. Zásadní pro úspěch celé akce bude to, kolik dospělých Romů projde rekvalifikací a nastoupí do práce - a také to, jestli pro ně nějaká práce bude, v nejchudší zemi Evropské unie, která se jen těžce vzpamatovává z hospodářské krize.
Ve škole mívají romské děti potíže, protože neovládají rumunštinu – doma se u nich mluví jen romsky. Navíc často do školy nechodí, protože se svými rodiči kočují po celé zemi. Vláda chce v rámci nového programu pilným žákům vyplácet měsíční stipendia kolem 50 eur, aby je ve školách udržela - nejlépe až do maturity. Program by se mohl týkat až 1 200 žáků z chudých vesnic. Sejně tak se romským dětem otevřely stovky mateřských školek, které jsou pro ně zdarma. I tady se děti nenásilnou formou učí to, co potomci z majoritní populace vstřebávají od narození - rumunštinu a základní hygienické návyky.
Učitelky z mateřských, základních i středních škol stále narážejí na stejný problém, a tím jsou romské tradice. Ty jim velí kočovat, neposílat děti do školy a dívkám ani nedovolují získat kompletní základní vzdělání, natož střední. Podle tradice se také romské dívky provdávají už ve dvanácti letech.
Evropská komise dnes rozhodne, jestli zahájí právní kroky vůči Francii kvůli vystěhování Romů bez povolení k pobytu. Eurokomisařka pro spravedlnost a základní práva Viviane Redingová už dřív postup Paříže odsoudila a přirovnala ho k deportacím za 2. světové války. Francie se brání, že všechno probíhá v souladu s unijním právem.
