Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyhlásil šestnáctidenní kampaň proti genderovému násilí. Podle něj přibylo v posledním roce především násilí na ženách a dívkách - mimo jiné kvůli vzestupu extremismu. Ukončení tohoto násilí je jednou z hlavních priorit Organizace spojených národů, řekl Pan u příležitosti středečního Mezinárodního dne proti násilí na ženách.
„Letos jsem obzvlášť znepokojen dopadem násilného extremismu na ženy a dívky. Všichni známe problémy, jakým čelí. Viděli jsme skandální útoky - střílení na Malalu Júsufzajovou a její spolužáky, únos dívek v Nigérii, teror, jaký zažívají ženy - obzvlášť menšiny - v Sýrii, Iráku a mnoha dalších zemích. Všechny takové útoky musí být potrestány,“ řekl generální tajemník OSN.
Upozornil, že v některých případech samy ženy vycházejí násilí vstříc ve chvíli, kdy se dobrovolně připojují k teroristickým organizacím, jako je Islámský stát. Když se pak chtějí vrátit k normálnímu životu, je už často pozdě. Ve středu zpravodajské servery například informovaly o smrti mladé Rakušanky Samry Kesinovicové, která se svou kamarádkou Sabinou Selimovicovou do Sýrie odcestovala loni v dubnu. Radikálové ji prý ubili, když se pokoušela utéct, Selimovicová zahynula údajně už v prosinci.
„Obzvlášť mladé ženy se mohou stát obětí falešných slibů nebezpečných extremistů. Ti zneužívají a zahanbují náboženství, které údajně představují. V některých případech jsou ženy mezi náboráři - dokonce i útočníky. Je to znepokojující skutečnost, které musíme čelit,“ řekl Pan Ki-mun.
Násilí na ženách není podle OSN jenom jedním z nejvážnějších porušení lidských práv, je také jedním z nejčastěji tolerovaných. Letos se proto organizace zaměřuje na prevenci. Mezinárodní úmluvu o prevenci a potírání domácího násilí se chystá v příštím roce podepsat i Česko. Návrh na podpis takzvané Istanbulské úmluvy dostane vláda do konce roku.
Generální tajemník Rady Evropy (RE) Thorbjörn Jagland v úterý vyzval Českou republiku, aby přistoupila k evropské konvenci o boji proti násilí na ženách. Dokument dosud ratifikovalo či prozatím jen podepsalo 39 ze 47 členských zemí RE. Výzva je určená Česku a dalším sedmi evropským zemím - Arménii, Ázerbájdžánu, Bulharsku, Lotyšsku, Lichtenštejnsku, Moldavsku a Rusku.
„Tato mezinárodní dohoda je první a zatím jediná, která kriminalizuje všechny formy násilí na ženách - fyzické, sexuální a psychické. Zavazuje státy, které ji plně přijaly, chránit oběti a stíhat násilníky,“ připomněl Jagland.
Mezi všeobecná ustanovení konvence patří zanesení rovnosti mezi muži a ženami do ústav a právních předpisů zemí a zrušení všech diskriminačních zákonů a praktik. Ujednání také zavádí povinnost vytvořit služby pro neodkladnou pomoc ženám, které se staly obětí násilí, či zanést zákaz ženské obřízky do národních zákonů. Signatářské státy také musejí dohlížet na to, aby kultura, náboženství či tradice nesloužily k ospravedlňování násilí na ženách.
Ženy v německých ubytovnách pro běžence čelí sexuálnímu násilí
Téměř každá žena v německých ubytovnách pro běžence má zkušenosti se sexuálním obtěžováním nebo s násilím, oznámila organizace Women in Exile, která pečuje o uprchlice v Německu. Vyzvala proto německé úřady, aby zajistily samostatné ubytování pro ženy a děti, které do země přicházejí.
Organizace Women in Exile shromáždila řadu svědectví o ženách, které v ubytovnách pronásledovali muži. Některé oběti skončily dokonce v péči psychiatrů. Mnoho žen se nedočká pomoci od ostatních, protože v ubytovnách vládne strach a lidé mají obavu, že by se pokus o obranu slabších mohl obrátit proti nim. Informace o sexuálních útocích na uprchlice má i rada pro běžence v Braniborsku, která zajišťuje péči o přistěhovalce v této německé spolkové zemi.
