Belgie jako první země posvětila neomezenou dětskou eutanazii

Brusel - Belgičtí poslanci schválili eutanazii pro nevyléčitelně nemocné děti bez omezení věku - jako první na světě. Zákon prošel velkou většinou. Už dřív ho posvětil tamní Senát. Konečné rozhodnutí se nyní ocitá v rukou krále Philippa, jehož podpis bude norma vyžadovat. Zákon rozpoutal v Belgii emotivní debaty. Vystoupila proti němu hlavně církev, ale i část lékařů. Tři čtvrtiny obyvatel se zákonem podle průzkumů souhlasí. V Česku je taky většina lidí pro dobrovolnou smrt, schválení zákona o eutanazii je ovšem v nedohlednu. A dětská eutanazie už vůbec není na pořadu dne.

Pro zákon bylo 86 poslanců, proti návrhu 44 a dvanáct se zdrželo hlasování. Konečné rozhodnutí o normě je nyní v rukou krále Philippa, jehož postoj zatím oficiálně není znám. Belgická média ale očekávají, že zákon potvrdí.

Dobrovolnou smrt si v Belgii můžou dospělí vybrat už jedenáct let, u dětí byla ovšem doteď zakázaná. I přesto ji doktoři tajně prováděli - hlavně na žádost rodičů. „Neexistuje žádná věková hranice pro utrpení a kromě toho je velmi důležité, že máme právní rámec pro lékaře, kteří jsou už dnes konfrontováni s takovou poptávkou,“ říká senátor Jean-Jacques de Gucht.

Belgičance Lindě Van Royové zemřela desetiměsíční dcera na Krabbeho chorobu před třemi lety. Byt má plný jejích fotografií. Eutanazie jí nevadí. „Když jsme jí začali dávat morfium, vše bylo pryč. Jaký je rozdíl? Pokud chcete, aby vaše dítě žilo, tak jen hezky,“ prohlásila. Odpůrci zákona ale namítají, že samotné dítě nedokáže posoudit, kdy pro něj boj o přežití ztrácí smysl. A svůj nesouhlas dávají hlasitě najevo. „Špatná je celá ta myšlenka nechat dítě, aby rozhodovalo o svém životě. Protože třeba šestileté dítě nechápe, co přesně smrt znamená,“ tvrdí mluvčí skupiny bojující proti eutanazii Drieu Godefridi.

Protesty nezabraly

Odpůrci zákona uspořádali v Bruselu několik protestních akcí. Proti jsou zástupci křesťanských církví, muslimští i židovští duchovní. Lékařská obec je ale nejednotná. Se zněním zákona nesouhlasí třeba 160 belgických pediatrů. Ti už začátkem týdne zaslali poslancům dopis, ve kterém je žádali o zvážení přijetí kontroverzní normy. „Eutanazie je prohra, smrt. Není to utišovač bolesti,“ myslí si matka čtyř dětí Marie Schwarzová.

Belgický protest proti dětské eutanazii
Zdroj: ČT24

V Nizozemsku je za určitých okolností možná eutanazie u dětí nad 12 let. Belgický návrh ale nemá žádné věkové omezení. Eutanazie má být v Belgii v případě dětí vyhrazena jen pro pacienty, jejichž smrt se čeká v krátké době, na rozdíl od dospělých nebude smět být provedena kvůli psychickému onemocnění. Rozhodnutí bude muset být potvrzeno kolegiem odborníků a rodiče budou muset prohlásit, že proti jejich názoru nic nenamítají.

Eutanazii uzákonilo zatím jen velmi málo zemí:

Jako první to v roce 2002 umožnilo Nizozemsko, které ale dobrovolnou smrt tolerovalo už 8 let předtím.

Eutanazie je legální také v Belgii, v Lucembursku a ve Švýcarsku.

Ve Spojených státech je eutanazie na federální úrovni sice nelegální, zákonem ji ale povolily státy Oregon, Washington a Vermont.

Podle expertů půjde jen o výjimky. „Děti vědí, že umírají, jak se jejich rodiče trápí a bolí je to. Spíš si vyberou neumřít dobrovolně a pokračovat v boji,“ domnívá se profesorka Jutte Van Den Werff Ten Boshová z onkologického výzkumného centra v Bruselu.

Návrh zákona v Česku existuje, přijat ale hned tak nebude

Přemysl Šlusař trpěl nevyléčitelným neurologickým onemocněním a čekal ho život ve vězení vlastního těla. „Za chvíli budu paralyzován. Mozek bude pracovat, ale tělo ne. Proč?“ tázal se muž. Raději se proto rozhodl zemřít a sepsal u notáře žádost o eutanazii. České zákony ale nic takového neumožňují. „Budu nucen třeba nechat se zavést do Holandska, Belgie a tam skoncovat. Ať si vypumpují mojí krev, vezmou moje orgány a mě nechají důstojně odejít,“ prohlásil v březnu minulého roku.

Do zahraničí ale nakonec neodjel. Zemřel na podzim ve frýdeckomísteckém hospicu. Jeho přání umřít za podmínek, které sám určil, politickou debatu o eutanazii nevyvolalo. A nedojde na ni ani s novou vládou. Svědčí o tom i dnešní jednání zdravotnickém výboru. „Nejsem příznivec eutanazie. Myslím, že bychom tím překročili nějakou hranici, kterou bychom překračovat neměli. V rámci koaliční dohody je závazek, že eutanazie nebude zavedena,“ konstatoval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Přitom většina české veřejnosti by změnu vnímala pozitivně. S uzákoněním eutanazie souhlasily v posledním průzkumu dvě třetiny obyvatel Česka. Většinou šlo o mladé lidi a lidi bez vyznání. Politici naposledy návrh zákona, který by lidem umožnil zemřít za asistence lékaře, řešili v roce 2008. Tehdy ho odmítl Senát. Od té doby čeká na příznivější politickou situaci. „Jsem přesvědčen, že zákon o eutanazii posiluje důstojnost umírajících, posiluje důstojnost každého člověka,“ míní právník a spoluautor zákona Milan Hamerský.

Odpůrci zákona se obávají případného zneužití

Podle autorů zákona by u nás mohlo eutanazii využít ročně zhruba 1 500 lidí - zhruba stejně jako ve stejně velkém Nizozemsku. Jenže odpůrci se obávají, že by zvláště u seniorů mohlo dojít k jeho zneužití - třeba kvůli majetku. „Myslím si, že o eutanazii lze uvažovat až v systémech zdravotní péče, které jsou spravedlivé ke všem lidem a kde nedochází k nedostatku péče,“ uvedla gerontoložka Iva Holmerová. Autoři zatím neúspěšného návrhu chtějí už za dva měsíce znovu začít obcházet politiky a snažit se získat jejich podporu.

Dětí, jejichž eutanazii v těchto dnech řeší Belgie, by se ale zákon týkat neměl. Taková otázka je pro českou společnost ještě mnohem složitější. Na jednotné odpovědi se neshodnou ani lékaři. „Já si dovedu představit klinické situace, ve kterých by dětská eutanazie významným způsobem ulehčila nejenom těm dětským pacientům, ale i rodičům toho dětského pacienta,“ prohlásil přednosta Kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny z Motola Tomáš Vymazal.

I ti, kteří by ve velmi výjimečných případech dětskou eutanázii podpořili, by trvali na jasných pravidlech a kritériích. Souhlasili by jen u pacientů, kteří už nemají vůbec žádnou naději na zlepšení zdravotního stavu.

Země umožňující pasivní eutanazii (přerušení léčby udržující pacienta naživu):

DÁNSKO - Zákon o právech pacienta umožňuje od roku 1998 pasivní eutanazii, například zastavení léčby nevyléčitelně nemocného. Aktivní eutanazie i asistovaná sebevražda jsou ilegální.

FINSKO - Pasivní eutanazie je umožněna.

FRANCIE - Zákon o pasivní eutanazii schválil parlament v listopadu 2004 (dolní komora) a v dubnu 2005 (Senát); nevyléčitelně nemocný pacient musí požádat lékaře o zastavení léčby. Zákon o aktivní eutanazii již několikrát odmítl Senát, její legalizaci ale dlouhodobě podporuje současný prezident Francois Hollande.

INDIE - Pasivní eutanazii umožňuje zákon, který vstoupil v platnost v březnu 2011.

IRSKO - Není trestné zastavit léčbu člověku, který si to přeje - zakotveno „právo na smrt“.

ITÁLIE - Ve výjimečných případech není trestána pasivní eutanazie, například odpojení přístrojů v případě mozkové smrti.

KOLUMBIE - Za určitých podmínek je eutanazie povolena.

MEXIKO - V některých státech zákon umožňuje nevyléčitelně nemocnému odmítnout léčbu prodlužující mu život; jde o federální distrikt Mexiko (od ledna 2008), stát Aguascalientes (od dubna 2009) a stát Michoacán (od září 2009).

NĚMECKO - Eutanazie je zakázána, ale není trestná pomoc při sebevraždě, když se ten, kdo nemocnému v jeho záměru zemřít pomáhá, do samotného usmrcení přímo nezapojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 17 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 36 mminutami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 54 mminutami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.