Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odmítl v centrále NATO v Bruselu opakovaná tvrzení Moskvy, že se nervová látka novičok mohla vyrábět v Česku. Šéf Aliance Jens Stoltenberg po jednání s Babišem zdůraznil, že není důvod pochybovat o britském názoru. Londýn trvá na tom, že za útokem na ruského exšpiona v Británii stojí Moskva. Ruský velvyslanec v Londýně mezitím zopakoval, že Británie měla před otravou zásobu novičoku.
„Spekulace o produkci látky novičok (nováček) v České republice jednoznačně a zcela odmítáme, je to skutečně lež,“ prohlásil Babiš, který připomněl, že pokus o otravu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery 4. března v Salisbury bude jedním z témat nynějšího unijního summitu.
Babiš v sídle NATO prohlásil, že Česko stojí za svým britským spojencem, což zdůrazní také na summitu. Britská premiérka Theresa Mayová na vrcholné unijní schůzce zopakuje, že podle Londýna je za útok zodpovědné Rusko. Ministr zahraničí Boris Johnson zmiňuje přímo ruského prezidenta Vladimira Putina.
Moskva ale vinu odmítá. Británie nepředložila jediný důkaz, který by Rusko spojoval s otravou, prohlásil ve čtvrtek ruský velvyslanec v Británii Aleksandr Jakovenko, který naznačil, že již před útokem na Skripala měla Británie zásobu novičoku.
Rusko dokonce ve středu v oficiálním dokumentu předaném vyslanectvím zařadilo Česko mezi státy, které pracovaly na vývoji armádního jedu novičok. „Je zapotřebí objasnit, proč v ‚případu Skripalových‘ obvinili absolutně neodůvodněně Rusko, když vývoj (látky) pod západním kódovým označením ‚novičok‘ probíhal ve Velké Británii, USA, Švédsku a České republice,“ píše se v dokumentu.
Ruskou verzi ale popírají vědci, kteří se v 70. a 80. letech na vývoji jedů ze skupiny novičok podíleli. Londýn na kauzu Skripalových reagoval požadavkem, aby 23 ruských diplomatů – údajně tajných agentů – do týdne opustilo zemi. O víkendu Moskva recipročně vypověděla 23 britských diplomatů z Moskvy.
- Podle britské premiérky Theresy Mayové byl při útoku na Skripala a jeho dceru použit nervový jed vojenského původu, prostředek známý pod ruskou přezdívkou novičok (nováček). Ten patří do skupiny nervově paralytických látek vyvíjených v někdejším Sovětském svazu od 70. let minulého století.
- - Informace o těchto látkách se na veřejnost dostaly počátkem 90. let díky dvěma ruským vědcům, Lvu Fjodorovovi a Vilu Mirzajanovi, kteří je popsali v tisku. Vznikly mimo jiné s cílem vyhnout se omezením vyplývajícím z Úmluvy o chemických zbraních. Jedná se o takzvanou binární zbraň, kdy z neškodných substancí vzniká jed až těsně před použitím.
- - Novičok, na rozdíl od známějších nervových otravných látek, jako jsou sarin nebo VX, má podle dostupných údajů formu velmi jemného prášku. Existovat nicméně může i kapalná nebo plynná forma. Novičok funguje podobně jako jiné nervově paralytické látky: vyřazuje z činnosti nervovou soustavu a u oběti tak nastává zástava dýchání a srdeční činnosti. Ve srovnání s plynem VX (použitým loni v únoru při otrávení Kim Čong-nama, bratra severokorejského prezidenta) je přibližně osmkrát účinnější.
- - Konkrétních údajů o novičoku a příbuzných látkách je přitom veřejně známo jen málo. Uvádí se například, že mohou snadno překonat standardní protichemickou ochranu, dokážou pronikat pryžovým těsněním a překážkou pro ně nejspíše nejsou ani jinak účinné filtry s aktivním uhlím.
- - Podle Mirzajanovových údajů probíhal vývoj novičoku během sovětské éry na území Uzbekistánu. Tato činnost byla přitom maskována jako zkoumání nových pesticidů. Vývoj přitom - již v Rusku - pokračoval ještě nejméně na počátku 90. let.
