Sofie - Archivy bulharské komunistické tajné služby vynesly na světlo velice nepříjemné tajemství. Ukázalo se, že polovina bulharských velvyslanců patří k bývalým agentům. Bulharské špiony přitom například italští vyšetřovatelé viní z pokusu o atentát na papeže Jana Pavla II. ze 13. května 1981. Neblaze proslulé bulharské tajné služby dělaly ve době Studené války špinavou práci pro celý Východní blok. „Velice nás překvapilo, když jsme zjistili, že skoro polovina bulharských vysoce postavených ambasadorů pracovala pro bývalou státní bezpečnosti,“ říká Vessela Cherneva, mluvčí bulharského ministerstva zahraničí.
Podle dostupných údajů patří třeba současní velvyslanci v Londýně nebo v Moskvě mezi vysoce postavené funkcionáře bývalé tajné služby. Odvolat je může jen prezident Georgi Parvanov.
Jenže ten si myslí, že většina diplomatů slouží demokratickému Bulharsku stejně dobře, jako kdysi Bulharsku komunistickému. Sám Parvanov byl ovšem členem Bulharské komunistické strany.
Ne všichni Bulhaři sdílejí prezidentův názor. „Vláda a parlament jim teď nevěří. Už nemůžou tvrdit, že reprezentují naši zemi,“ říká o agentech Stefan Tafrov, bývalý bulharský velvyslanec při OSN.
Archivy státní bezpečnosti nejmladšího člena EU se otevřely až v roce 2006. Knihy už odhalily jména řady prominentů: agenti a kolaboranti se našli mezi dnešními poslanci i bývalými ústavními soudci.
Papež Jan Pavel II. se s atentátníkem, kterého na vraždu údajně najali právě bulharští agenti, usmířil. Samotné Bulharsko se ale s minulostí smiřuje jen těžko.
