Generální ředitel britské tajné služby MI5 Andrew Parker prolomil mlčení šéfů kontrarozvědky a jako první v její 107leté historii poskytl novinářům britského Guardianu rozhovor. Interview je o to pikantnější, že právě Guardian Parkera před časem rozzlobil svým informováním o aféře Snowden. Šéf MI5 v rozhovoru upozornil na rostoucí hrozbu přicházející z jiných zemí, především z Ruska. Mluvil také o islámem inspirovaném terorismu. Podle něj jsou to momentálně ústřední výzvy britské tajné služby.
Za 107 let se v čele Military Intelligence, Section 5 (MI5) vystřídalo 17 ředitelů. Identita všech šéfů byla až do roku 1993 tajná. Andrew Parker Guardianu řekl, že vystupuje proto, aby pomohl veřejnosti lépe pochopit špionážní práci.
Za její ústřední téma aktuálně označil boj proti islámem inspirovanému terorismu: „Jde o trvalou hrozbu. Představuje přinejmenším generační výzvu, s níž se musíme vypořádat,“ řekl listu. Jen v uplynulých třech letech podle něj tajná služba zmařila na britských ostrovech na 12 teroristických útoků. V zemi prý působí na 3 tisíce radikálních islámských extremistů – vetšinou s britskými kořeny.
Rusko využívá všechny sofistikované metody
Parker ale také mluvil o stále silnější potřebě zlepšovat, a tudíž dávat více peněz do kybernetického zabezpečení země. Především aktivity Ruska představují rostoucí hrozbu pro stabilitu Velké Británie. Východní mocnost totiž využívá všechny dostupné nástroje, které má k dispozici, aby dosáhla svých cílů.
„Prosazuje svou zahraniční politiku v cizině stále agresivnějšími způsoby zahrnujícími propagandu, špionáž, podvratné činnosti a kybernetické útoky. Rusko dnes působí v celé Evropě i ve Velké Británii. A je úkolem MI5 postavit se mu do cesty,“ prohlásila hlava britské kontrarozvědky.
Kybernetická válka je novinkou ve špionáži
Parker uvedl, že Rusko má na území Velké Británie stále dost zpravodajských důstojníků, ale novinkou od konce studené války je příchod kybernetického konfliktu. K ruským cílům patří vojenská tajemství, průmyslové projekty, ekonomické a vládní informace a zahraniční politika.
Moskva všechna obvinění popírá, ale Londýn svůj boj s kybernetickou kriminalitou rozhodně posílí. Na zlepšení své bezpečnosti vydá v příštích pěti letech v přepočtu přes 57 miliard korun. Zvýšení rozpočtu znamená tisíc nových pracovních míst v MI5 a není bez zajímavosti, že kontrarozvědka chce ve stejném časovém horizontu dosáhnout zastoupení mužů a žen půl na půl.
Aféru Snowden Guardianu ředitel MI5 neodpustil ani po letech
Je pozoruhodné, že prvním listem, který exkluzivní rozhovor s šéfem kontrarozvědky získal, je The Guardian. Ten získal v roce 2013 Pulitzerovu cenu za odhalení a referování o aféře Snowden.
Šéf britských zpravodajců ale nevzal tento žurnalistický počin na milost ani po třech letech. „Tolik z toho, na čem pracujeme, bylo odhaleno našim protivníkům. Utajení není něco, co potřebujeme pro vlastní potěšení,“ zdůraznil.
