Stockholm – Jednašedesátiletého Američana Michaela Boatwrighta našli počátkem roku v bezvědomí v jednom z kalifornských motelů. Když se probral, ukázalo se, že zapomněl svou minulost i mateřštinu. Lékařům odpovídal švédsky a slyšel na jméno Johan. Nyní se do severské země, kde v mládí strávil několik let, vydal hledat ztracené vzpomínky, které zatím zastírá tma.
"Třásl jsem se a nevěděl jsem, kde jsem a kdo jsem. Sestra na mě volala: Kdo jste? Co říkáte? Nerozumím vám!" vzpomíná Boatwright na první okamžiky poté, co se probral z bezvědomí. Následně se mu začali hlásit známí, tisk vypátral střípky jeho minulosti. Zjistilo se, že skoro 10 let učil angličtinu v Hongkongu. Dvakrát byl ženatý a zřejmě má syna, příbuzní ale o veterána vietnamské války nemají zájem. Sociální pracovníci pro něj našli místo v útulku pro bezdomovce, pak mu koupili jednosměrnou letenku do Švédska.
„Přijel jsem, abych získal celý obraz o tom, kdo jsem. Doufám, že najdu odpovědi na své otázky,“ říká Boatwright, který zřejmě již v minulosti trochu švédsky uměl. Jeho stav mohlo podle lékařů vyvolat emoční nebo fyzické trauma. „Tady ve Švédsku Michael strávil šťastné období. A jeho americký psycholog mu řekl, že právě to je důvod, proč začal místo angličtiny mluvit švédsky,“ říká Michaelova bývalá švédská přítelkyně Ewa Esplingová, s níž se Američan po 30 letech znovu setkal.
Podobné zmatení jazyků přitom není výjimečné. Británii loni obletěl příběh Angličana, který po mrtvici mluvil jen velšsky, i když se jazyk nikdy neučil. Jazykovou rošádu zažil i Slovák Pavol Dutko. Dvaadvacetiletého studenta před devíti lety zasáhl v dílně elektrický proud. V tu ránu zapomněl slovenštinu, zato se ale plynně rozhovořil anglicky. Své mateřštině už nikdy nepřišel na chuť, místo toho se naučil čínsky a usadil se - stejně jako předtím Michael - v Hongkongu jako učitel angličtiny.
