Afghánci odvolili za výbuchů bomb

Kábul – Afghánistán dnes volil nový parlament ve volbách, které otestují jeho stabilitu. Již několik týdnů v zemi ale panuje velké napětí; kandidáti do parlamentu byli zastrašováni radikály z Tálibánu, kteří se navíc snažili volby překazit raketovými útoky a explozemi bomb. O život přišlo nejméně deset lidí a dalších dvacet bylo zraněno. Noví poslanci by podle pozorovatelů mohli zajistit určitou mocenskou protiváhu k prezidentovi Hamídu Karzáímu, který má pověst zkorumpovaného a nevypočitatelného politika. Volební místnosti se uzavřely ve 13:30 SELČ, předběžné výsledky letošních parlamentních voleb nejsou očekávány dříve než 8. října, konečné by měly být zveřejněny 30. října.

Raketa vypálená na Kábul dopadla v 01:30 hodin SELČ na pozemek budovy státní televize, vzdálené jen několik bloků od prezidentského paláce, velitelství vojsk NATO a také amerického velvyslanectví. V dalších hodinách následovaly podobné útoky ve východních městech Ghazní a Dželálábád, na jihu v Kandaháru nebo v severoafghánské provincii Baghlán, kde při útoku Tálibánu nedaleko volební místnosti podle Reuters zemřel afghánský voják a šest členů provládních milic. Tři lidé zahynuli při útocích v provincii Tachár. Ve městě Chóst na východě země explodovala nastražená bomba poblíž volební místnosti. Mezi třemi zraněnými jsou dva afghánští pozorovatelé.

Průběh hlasování ale útoky nijak zásadně nenarušily. „Podle našich informací bylo otevřeno nejmíň 92 procent volebních místností, ve kterých se normálně hlasovalo,“ řekl předseda nezávislé volební komise Fazíl Ahmed Mahnaví.

Prezident Hamíd Karzáí odvolil asi hodinu po otevření volebních místností v jedné z kábulských škol. Voliče vyzval, aby zaškrtli jména kandidátů, pro které se rozhodli sami, a nebrali peníze od lidí, kteří je chtějí ovlivnit. Vyjádřil také naději, že voliči se nenechají násilnostmi odradit a volební účast bude vysoká.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí

„Jako při každých volbách doufáme, že bude vysoká účast, že se nikdo nenechá odradit bezpečnostními incidenty, že lidi neovlivní peníze ani jiný nátlak, že přijdou hlasovat a posunou tak zemi k lepší budoucnosti.“

Předseda Nezávislé volební komise Fazíl Ahmed Mahnaví

„Bezpečnost je hlavní problém. Kdybyste se mě zeptali, co je druhý největší problém, řeknu, že bezpečnost, všechno ostatní se dá vyřešit.“

Volby se původně měly konat 22. května, kvůli nedostatku peněz, obavám o bezpečnost a problémy s logistikou ale byly přeloženy na září. Odklad měl údajně umožnit provést opatření, která by zabránila volebním podvodům, které provázely volbu prezidenta loni v srpnu. Během té docházelo k hromadnému falšování ve prospěch prezidenta Karzáího, jenž byl i přes vlnu protestů vyhlášen vítězem.

Těžký život afghánských političek

O poslanecká místa v dolní komoře afghánského parlamentu (Lidová rada, Vulusi džirga) usilovalo v přímých volbách přes 2 500 kandidátů, z čehož bylo zhruba 430 žen. Ženám je vyhrazena necelá čtvrtina křesel ve 249členné dolní komoře.

Volební kampaň je pro ženy v Aghánistánu obzvlášť paradoxní. Do parlamentu jich kandidovalo o čtvrtinu víc než při minulých volbách. Čelily ovšem nebývalému tlaku a zastrašování, jaké nepamatují od konce vlády Tálibánu. Mnohé kandidátky jsou frustrovány tím, že kvůli výhružkám povstalců nemohly předstoupit před voliče, a to hlavně na venkově. Pod obrovským tlakem byli ale i mužští kandidáti. Ani oni nezůstali ušetřeni zastrašujících telefonátů a v průběhu volební kampaně byli nejméně čtyři kandidáti zabiti.

Volby podle Tálibánu: útoky a blokace místností

Ozbrojenci z hnutí Tálibán avizovali, že hlasování překazí útoky na zahraniční vojáky i afghánské cíle. Afghánská vláda již před hlasováním uvedla, že její bezpečnostní síly jsou připraveny zajistit bezpečnost voleb, ačkoli nejméně 1 019 z 6 835 hlasovacích místností muselo zůstat z bezpečnostních důvodů uzavřeno. K atmosféře nedůvěry přispíval i fakt, že v několika provinciích byly objeveny tisíce falešných voličských průkazů. Údajně by mohlo jít až o šestinu ze zhruba 17,5 milionu registrovaných voličů.

Tálibán k parlamentním volbám:

„Všechny cesty vedoucí k volebním místnostem budou napadeny a bezpečnostní síly a osoby pracující na organizování voleb budou našimi prvními terči.“

Vedení Tálibánu po skončení voleb ohlásilo, že ozbrojenci zaútočili na 150 volebních místností. Hnutí však rozsah svých akcí často přehání. Tálibán přitom nenarušoval volby jen zmíněnými pumovými útoky. Agentura AP uvedla, že v problematické části provincie Nangarhár bránil otevření dvou volebních místností. Kolem poledne se ale při příjezdu afghánských sil a vojáků Severoatlantické aliance povstalečtí ozbrojenci stáhli.

Ozbrojencům šlo především o to, aby ze země odešly spojenecké jednotky, které hnutí připravily o moc v prosinci 2001. Mezinárodní síly v současnosti čítají 141 000 vojáků a více než dvě třetiny z nich jsou Američané. Příslušníci Tálibánu ale nejsou sami, kdo požadují, aby zahraniční vojáci Afghánistán opustili. Shodli se na tom i členové druhého největšího povstaleckého uskupení v zemi - radikální Islámské strany vedené někdejším premiérem Gulbuddínem Hekmátjarem. Ten jako jediný z vlivných povstaleckých vůdců zahájil mírové rozhovory s Karzáího vládou. Parlamentní volby konané za přítomnosti zahraničních vojsk ale zcela odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na okolí Moskvy letělo přes 600 dronů, tvrdí její starosta

Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé. Jeden dron zasáhl sklad společnosti Wildberries, podle níž však dopad bezpilotního prostředku způsobil jen menší škody.
před 6 mminutami

Při střelbě ve škole na Filipínách zemřel student i útočník, uvedly úřady

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli jeden student a samotný útočník, který podle médií rovněž školu navštěvoval. Píší o tom agentury s odkazem na prohlášení starosty města Zamboanga, kde se střelba odehrála. Útočník zřejmě spáchal po svém činu sebevraždu. Při útoku byli zraněni také dva další lidé. Policie uvedla, že situace je nyní pod kontrolou. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.
06:32Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 17 mminutami

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
04:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Nové „muslimské NATO“ čelí výzvám. Do války se nehrne

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 2 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 9 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.