Nadační fond Památník Šoa a Oskara Schindlera chce přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor v Brněnci na památník obětem holokaustu. Schindler v podniku za druhé světové války zaměstnával židovské pracovníky převezené z Polska, zachránil tak před smrtí více než 1000 lidí.
Tovární areál by měl získat podobu, kterou měl v roce 1945. „Cílem je vybudovat věrnou repliku na původních základech koncentráku včetně strážních věží a prostor fabriky, lazaretu a tábora s vězni,“ uvedl předseda správní rady fondu Jaroslav Novák. První kroky ale budou podstatně skromnější. „Budovy je potřeba zasanovat, aby přežily další zimu, poté připravit projekt,“ podotkl Jaroslav Novák.
Součástí projektu má být expozice věnovaná životu Oskara Schindlera a konkrétním osudům vybraných vězňů. Památník by podle představ fondu byl nejen místem pro exkurze, ale také prostorem pro výstavy a konference, v plánu je i vydávání knih, natáčení dokumentů a filmů o holocaustu.
Život Oskara Schnidlera by měla zmapovat i naučná stezka po okolí. Podle Nováka se dá předpokládat, že Schindlerův tábor a muzeum bude cílem německých škol a návštěvníků spjatých s Německem a židovstvím z celého světa.
Obec se o vybudování památníku snažila už v roce 2004, neměla ale dostatek peněz. Záchranu památného místa komplikovaly i nevyjasněné vlastnické vztahy. Areál byl také plný chemikálií. Jak vypadal ještě v létě 2015, zdokumentoval fotograf webu ČT24 Jan Langer:
Pardubickému kraji se ale loni podařilo získat dotaci na akutní sanaci areálu. Zhruba za milion korun ji dokončil v prosinci. Za dva dny bylo odstraněno na 30 tun nebezpečných odpadů. Celkovou sanaci bude ale muset zřejmě zajistit stát. Areál v únoru koupila v dražbě developerská firma, až nyní nadace část továrny od soukromého vlastníka získala za láhev piva.
Schindler, majitel krakovské továrny na smaltované výrobky, zaměstnával vězně z tamního ghetta původně jako levnou pracovní sílu. Zlomem pro něj byl rok 1943, kdy se stal svědkem likvidace krakovského ghetta a začal vězňům pomáhat.
Přesun Židů z Krakova do Brněnce, jenž tehdy nespadal pod protektorát, ale přímo pod třetí říši, proběhl v roce 1944. Nacisté tak reagovali na přibližující se Rudou armádu; seznam židovských zaměstnanců, které Schindler označil za nezbytné pro chod své továrny, nakonec zachránil 1 200 lidí.
Židé v továrně vyráběli protiletadlovou munici
Česká továrna byla pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen a Židé v ní vyráběli protiletadlovou munici. Dřevěné budovy, které sloužily částečně jako ubytovna, se ovšem do dneška nedochovaly a zpustlé jsou i cihlové objekty pozdější textilky.
Svitavský rodák Oskar Schindler je i přes záchranu stovek dětí, žen a mužů rozporuplnou postavou. Profitoval totiž z jejich práce i majetku a byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky. Osud továrníka i jím zachráněných Židů byl zfilmován v oscarovém snímku Schindlerův seznam.
