Rokytka, Botič, Hamerský rybník nebo Hostivařská přehrada jsou místa v Praze, kde se objevuje čím dál víc nutrií říčních. Na tři sta hlodavců představuje podle ekologů problém, protože mimo jiné ničí břehy. Občanům proto nedoporučují nutrie dál krmit.
„Praha pro nutrie skýtá ideální biotop, kde by se mohly rozšiřovat. Navíc mají dostatek jídla, jelikož je lidé hodně krmí a navíc tady nemají žádné přirozené nepřátele. Praha je nízko položená, klimatické podmínky jsou pro ně velmi vhodné,“ přiblížil podmínky vedoucí pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy Václav Nejman. Největší populace je podle něj na řece Rokytce.
Do Čech byly nutrie dovezeny z Jižní Ameriky. „Zde byla šlechtěna na kožešinu a maso. Bylo vyšlechtěno několik barevných odrůd, takže máte hnědé, zlaté, případně stříbrné,“ přiblížil Nejman.
Břehy sužované nutriemi
Zvíře se vzhledem podobá bobrovi, ale ten je mnohem větší, navíc má velký a placatý ocas. „Nutrie má dlouhý kulatý ocas podobně jako myš nebo potkan,“ říká Nejman. Podobně jako bobr se ale vyznačuje silnými zuby. Z potravy totiž získávají nutrie železo, které se ukládá do skloviny zubů, a tak získávají oranžovou barvu. „Jsou daleko pevnější a odolnější a pomocí těchto zubů pak dokážou překousat prakticky cokoli,“ poznamenal vedoucí záchranné stanice.
A právě zuby nutrií souvisí s tím, proč ekologové vnímají tyto hlodavce jako potíž. „Tam, kde se nutrie vyskytují, ničí břehy potoků a řek, případně i rybníků a přehrad. Spásají také pobřežní vegetaci. Nory si staví v březích a hrázích rybníků, dochází tak často k podemílání a nebezpečí při povodních,“ vysvětlil Nejman. „Například na Černém Mostě na rybníku Aloisov doslova zlikvidovali pobřežní vegetaci,“ dodal.
K současnému nárůstu počtu nutrií v Praze přispěly poslední mírné zimy. „Tuhé zimy a vysoká sněhová pokrývka zabraňují nutriím v dalším rozšiřování, vznikají u nich omrzliny a hynou,“ popsal Nejman. Probíhá tak alespoň odchyt volně žijících nutrií, během roku zajistí několik desítek kusů.
