Brno - Kompromis člověka a přírody - tak by se dalo nazvat nutné zpevnění břehů řeky Svratky pod hrází Brněnské přehrady. Ochránci přírody si u Povodí Moravy vydobyli místo betonování tak zvané drátokoše. Díky tomu tu přežila populace ohrožené užovky podplamaté.
Svratku pod Brněnskou přehradou obsadily ohrožené užovky
Užovkám podplamatým se na Brněnské přehradě daří. Hadi tohoto velmi ohroženého druhu mohou dorůst až do délky jednoho metru. Jejich doménou je potápění - pod vodou vydrží dokonce i déle než 15 minut.
„Často volají lidi, že při koupání na brněnské přehradě spatřili zmije. Nejsou to zmije, protože nemají tu typickou klikatou čáru. Užovka podplamatá je kostičkovaná, má na sobě takovou šachovnici barev,“ vysvětlil rozdíl zoolog Roman Zajíček z Agentury pro ochranu přírody.
Když před třemi lety bylo nutné zpevnit poškozené břehy pod hrází, Povodí Moravy chtělo použít kameny zalité betonem. Právě kvůli užovkám ale ochránci přírody bojovali za kameny v drátěných koších. Vyplatilo se to - svlečená kůže svědčí o tom, že je užovky používají jako úkryt. „Pokud by došlo k urovnání kamene do betonu, tyto úkryty by se zcela ztratily, užovky by neměly kam klást vajíčka a toto místo by zcela jistě opustily,“ řekl Zajíček.
Drátokoše se na jednom břehu osvědčily a tak Povodí Moravy plánuje příští rok stejným způsobem opravit i druhý. „Toto opevnění je dražší než oprava stávajících dlažeb, ale ukázalo se jako velmi stabilní a pro tento úsek toku vhodný,“ uvedl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma.
Populace užovek podplamatých se tak nadále může zvětšovat na jednom z mála míst, kde jsou ještě k vidění. „Mají až 35 bílých podélných kožovitých vajíček, která kladou pod vlhké kameny. A na podzim se z nich líhnou mláďata,“ popsal Zajíček.
Užovky podplamaté životu nutně potřebují vodní plochu a Brněnská přehrada navíc nabízí bonus v podobě „spižírny“ - když vodohospodáři zastaví turbíny a voda odtéká, tak v tůních zůstávají malé ryby, které užovky loví.
Reportáž Ivany Šmelové (zdroj: ČT24)