Světce na Tachovsku – perla i zřícenina vedle sebe

Perla Tachovska – tak je dnes označována nově opravená jízdárna ve Světcích na Tachovsku, která je druhou největší stavbou svého druhu ve střední Evropě. Jen pár metrů od ní stojí zřícenina bývalého kostela Čtrnácti svatých pomocníků. Z původně klášterního kostela ze 17. století je už jen zarostlá ruina.

Historie se ve Světcích na Tachovsku začala psát už ve středověku. U zázračného balvanu lidé postavili ve čtrnáctém století kostelík. O dvě stě let později padl do rukou paulánských mnichů, kteří tady začali s výstavbou kláštera. Na konci osmnáctého století byly ale paulánské kostely zrušeny josefínskými reformami.

Windischgratzove, jako tehdejší majitelé panství, se pak v polovině devatenáctého století rozhodli odsvěcený a požárem poškozený kostel přeměnit na svou zámeckou rezidenci. Měl to být romantický zámek maršála Alfreda prvního Windischgrätze. Pyšný feudál se ale dokončení stavby nedožil. Konečnou podobu dostala jen přední obvodová zeď. Stavba byla zakonzervována a následně rozebrána. 

Nahrávám video

Likvidace torza kláštera by stála zhruba půl milionu korun. Levnější tak bylo nechat zříceninu zpevnit. Dnes patří kraji a bez dalších aktivit je pohlcována přírodou. O dalším osudu zříceniny by měl rozhodnout Plzeňský kraj, kterému místo Čtrnácti svatých pomocníků dnes patří. 

Ne všechno ale v okolí bývalého kláštera zchátralo. Zachránit se podařilo přilehlý stavební unikát, a to druhou největší jízdárnu ve střední Evropě. Tachovská radnice jízdárnu doslova vyhrabala z trosek. Za bývalého režimu jízdárna totálně zpustla a byla navržena k demolici. Zlom ale přišel před sedmnácti lety. Město získalo jízdárnu do svého vlastnictví. Prvních devět let oprav stálo přes šedesát miliónů korun. Dnes je jízdárna v téměř původním stavu. Svou konečnou podobu dostala i knížecí lóže a vzácný dřevěný krov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 10 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
před 23 hhodinami

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
před 23 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
včera v 08:30

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
včera v 07:30

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Ve Znojmě a Mikulově začala vinobraní. Konají se i v dalších místech

Ve Znojmě a Mikulově začaly dvě největší vinařské akce roku. Historické průvody, koncerty, víno a burčák lákají desetitisíce návštěvníků. Vinobraní se ale během září konají i na dalších místech jižní Moravy a v Čechách, například v Praze nebo v Mělníku. Letošní sklizeň hroznů bude podle vinařů kvůli počasí asi o třetinu nižší než dlouhodobý průměr, kvalita hroznů je ale dobrá.
11. 9. 2026

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.