Sedm mediků z Ukrajiny zahájilo semestr na Univerzitě Palackého

Olomouc – Sedm stipendistů z Ukrajiny začalo studovat na Univerzitě Palackého v Olomouci. Místa jim nabídla škola letos v únoru jako reakci na tíživou situaci v jejich zemi. Kvůli vleklé krizi a obavám z války do Česka nemíří jen studenti, ale i čím dál více žadatelů o azyl.

Studenti medicíny Alena Chasovskykh a Petr Shkrobotko pocházejí ze Záporoží, což je 16 kilometrů od Doněcku, kde probíhají boje ukrajinské armády s proruskými separatisty. Účastnili se protestů v Kyjevě, Putina ve vlasti nechtějí. Odjet na celý rok studovat do bezpečného Česka pro ně bylo na jednu stranu lákavé, zároveň to bylo těžké kvůli rodinám, které tam zůstaly v ohrožení a obavách z nadcházející zimy bez ruského plynu.

„Než jsem odjel do Česka, řešili jsme s rodinou, co by měli udělat, kdyby se válka posunula až do našeho regionu,“ líčil své starosti ukrajinský student Petr Shkrobotko. Když dostuduje, bude z něho gynekolog, kolegyně Alena si vybrala chirurgii. Olomoucká univerzita přišla s nabídkou přijmout stipendisty, protože vzdělání je jednou z mnoha oblastí, kterým vleklá krize na Ukrajině škodí. „Máme sice dobré vzdělání, ale zchudli jsme. Nemáme například dost peněz na vybavení pro vědeckou práci,“ uvedla Alena Chasovskykh.

Ukrajinští studenti na olomoucké univerzitě

Studenti dostanou 13 tisíc měsíčně

Univerzitu Palackého bude pomoc ukrajinským studentům stát milion korun. Každý stipendista dostane třináct tisíc korun měsíčně. „Podmínkou bylo, že půjde o studenty druhého nebo třetího ročníku doktorského studia. A museli mít za sebou také nějakou vědecko-výzkumnou práci,“ řekl mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Radek Palaščák.

Petr a Alena sledují konflikt na Ukrajině s obavami, že boje hned tak neskončí. Myslí si to i řada jejich krajanů. Ve velkém proto žádají o azyl. Ministerstvo vnitra dostalo od počátku roku o třetinu žádostí více než za celý loňský rok. Česko se jim bude snažit vyjít vstříc. „Jednáme o tom se státy Visegrádské čtyřky i se zeměmi Salzburského fóra,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Pro uprchlíky z okolí Doněcku přichází to nejkrutější období – zima. Připravují se i české humanitární organizace. „Zahájili jsme velkou materiální sbírku zimního oblečení, spacáků, lůžkovin, zimních bot a podobně, abychom mohli těm lidem, co přicházejí ze západní části Ukrajiny, pomoci,“ uvedl mluvčí Arcidiecézní charity Olomouc Marek Navrátil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 2 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...