Rekonstrukce vily Stiassni jde do finále. Otevření se dočká na podzim

Brno – Hlavní část oprav funkcionalistické vily Stiassni v Brně je hotová. Takzvaná vládní vila, ve které chvíli pobýval prezident Edvard Beneš a později třeba kubánský vůdce Fidel Castro, už má opravenou statiku, exteriér i většinu vnitřních prostor. V následujících měsících odborníci zrestaurují vnitřní vybavení a upraví okolí vily. Slavnostního otevření se vila dočká na podzim, vznikne v ní Centrum obnovy památek 20. století.

Navenek strohá puristická úprava, uvnitř vybavení v tradičním stylu. Podle tohoto zadání věhlasného architekta Ernsta Wiesnera a přání majitelů v letech 1927-1929 vyrostla v brněnské čtvrti Pisárky vila Stiassni.

Většina architektonických prvků se zachovala do dnešních dnů, o to náročnější byla práce na záchraně památky. „Člověk vilu v dobrém slova smyslu nepoznává. Většina oprav interiéru i exteriéru je za námi,“ popsal stav stavby půl roku před slavnostním otevření Zdeněk Musil ze Sdružení přátel vily Stiassni.

Památkáři například zjistili, že původní barevnost vily byla v době jejího vzniku úplně jiná. Šedá a bílá na stěnách a dveřích vystřídala původní žluté odstíny. „Právě změněná barevnost domu pro nás byla největším překvapením. Rodinné patro bylo v příjemně žluté, přízemí, kde se vítaly návštěvy, bylo naopak ostře barevné. Na stěnách byl červený plyš, dřevěné obložení bylo zase v tlumené zelené barvě,“ poznamenal Petr Kroupa z Národního památkového ústavu, který má vilu ve správě. Nepůvodní nátěr zmizel také z oken.

I v následujících měsících budou mít památkáři plné ruce práce. Proměna čeká ještě okolí vily vsazené do zeleně. Architekti se chtějí vrátit k původní kompozici zahrady ze 30. let. „Například na obytných terasách se rozkládaly velmi reprezentativní trvalkové záhony a záhony růží, které byly různě kombinovány s cibulnatými rostlinami, které si rodina Stiassni nechávala dovážet ze zahraničí,“ vysvětlil památkář Roman Zámečník, který se specializuje na historickou zeleň. V zahradě vznikne také ovocný sad - své místo v něm ale najdou jen ty dřeviny, které sem historicky patřily.

Z vily, která získala ve druhé polovině 20. století přívlastek vládní, se totiž stane Centrum pro obnovu památek 20. století. „Bude to špičkové badatelské centrum, které se bude zabývat metodikou ochrany památek 20. století. Nejde jen o stavby z prvorepublikového období, ale i o pozdější architekturu. Doba i situace nás dovede k tomu, že bude sledovat odkaz celého minulého století,“ myslí si historik architektury Vladimír Šlapeta.

Osud vily Stiassni

Funkcionalistická vila byla v letech 1927-1929 postavena podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera. Architekt ji postavil pro rodinu textilního průmyslníka Alfreda Stiassného. Dům ale rodina využívala jen krátce, přesně deset let od jeho dokončení ho zabavila státní policie.

Po 2. světové válce připadla státu, dům i se zahradou využíval krajský národní výbor k reprezentativním účelům. Stavbě se začalo přezdívat „vládní vila“, pobýval v ní například kubánský prezident Fidel Castro nebo sovětský politik Nikita Chruščov.

V 90. letech vila přešla do soukromých rukou. Od roku 2009 se dům rekonstruuje, vznikne v něm badatelské Centrum obnovy památek architektury 20. století.

(zdroj: Wikipedie)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
před 20 mminutami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 10 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 22 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.