Rekonstrukce vily Stiassni jde do finále. Otevření se dočká na podzim

Brno – Hlavní část oprav funkcionalistické vily Stiassni v Brně je hotová. Takzvaná vládní vila, ve které chvíli pobýval prezident Edvard Beneš a později třeba kubánský vůdce Fidel Castro, už má opravenou statiku, exteriér i většinu vnitřních prostor. V následujících měsících odborníci zrestaurují vnitřní vybavení a upraví okolí vily. Slavnostního otevření se vila dočká na podzim, vznikne v ní Centrum obnovy památek 20. století.

Navenek strohá puristická úprava, uvnitř vybavení v tradičním stylu. Podle tohoto zadání věhlasného architekta Ernsta Wiesnera a přání majitelů v letech 1927-1929 vyrostla v brněnské čtvrti Pisárky vila Stiassni.

Většina architektonických prvků se zachovala do dnešních dnů, o to náročnější byla práce na záchraně památky. „Člověk vilu v dobrém slova smyslu nepoznává. Většina oprav interiéru i exteriéru je za námi,“ popsal stav stavby půl roku před slavnostním otevření Zdeněk Musil ze Sdružení přátel vily Stiassni.

Památkáři například zjistili, že původní barevnost vily byla v době jejího vzniku úplně jiná. Šedá a bílá na stěnách a dveřích vystřídala původní žluté odstíny. „Právě změněná barevnost domu pro nás byla největším překvapením. Rodinné patro bylo v příjemně žluté, přízemí, kde se vítaly návštěvy, bylo naopak ostře barevné. Na stěnách byl červený plyš, dřevěné obložení bylo zase v tlumené zelené barvě,“ poznamenal Petr Kroupa z Národního památkového ústavu, který má vilu ve správě. Nepůvodní nátěr zmizel také z oken.

I v následujících měsících budou mít památkáři plné ruce práce. Proměna čeká ještě okolí vily vsazené do zeleně. Architekti se chtějí vrátit k původní kompozici zahrady ze 30. let. „Například na obytných terasách se rozkládaly velmi reprezentativní trvalkové záhony a záhony růží, které byly různě kombinovány s cibulnatými rostlinami, které si rodina Stiassni nechávala dovážet ze zahraničí,“ vysvětlil památkář Roman Zámečník, který se specializuje na historickou zeleň. V zahradě vznikne také ovocný sad - své místo v něm ale najdou jen ty dřeviny, které sem historicky patřily.

Z vily, která získala ve druhé polovině 20. století přívlastek vládní, se totiž stane Centrum pro obnovu památek 20. století. „Bude to špičkové badatelské centrum, které se bude zabývat metodikou ochrany památek 20. století. Nejde jen o stavby z prvorepublikového období, ale i o pozdější architekturu. Doba i situace nás dovede k tomu, že bude sledovat odkaz celého minulého století,“ myslí si historik architektury Vladimír Šlapeta.

Osud vily Stiassni

Funkcionalistická vila byla v letech 1927-1929 postavena podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera. Architekt ji postavil pro rodinu textilního průmyslníka Alfreda Stiassného. Dům ale rodina využívala jen krátce, přesně deset let od jeho dokončení ho zabavila státní policie.

Po 2. světové válce připadla státu, dům i se zahradou využíval krajský národní výbor k reprezentativním účelům. Stavbě se začalo přezdívat „vládní vila“, pobýval v ní například kubánský prezident Fidel Castro nebo sovětský politik Nikita Chruščov.

V 90. letech vila přešla do soukromých rukou. Od roku 2009 se dům rekonstruuje, vznikne v něm badatelské Centrum obnovy památek architektury 20. století.

(zdroj: Wikipedie)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 55 mminutami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 14 hhodinami

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
včera v 07:00

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
včera v 06:56

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.