Jeseník – Neměl lékařské vzdělání, i když léčil, někteří ho proto měli za šarlatána. Vincenc Priessnitz ovšem obohatil medicínu o metodu, která využívá účinků vody. Ze své rodné osady postupně udělal světoznámé lázně, podle jejichž vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě. Jeho léčebné procedury – například zábal – jsou podle ministerstva kultury natolik unikátní, že je zapsalo na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Ministerstvo kultury vyhovělo olomouckému hejtmanství, které zařazení lázní navrhlo. „Priessnitzovy procedury jsou zatím detailně známé jen v lékařském světě, konkrétně v tom tzv. balneologickém. Takže konečně i veřejnost zjistí, že i jejich kulturně historická hodnota je obrovská,“ slibuje si od tohoto kroku Věra Janků, mluvčí Priessnitzových léčebných lázní Jeseník, které odkaz svého zakladatele uchovávají už dvě století.
Metoda léčebného zábaluje spočívá v tom, že „se klient nahřívá v teplé sprše, poté jde do vany a pak následuje kartáčování a polevy,“ vysvětluje sanitářka Renata Křepelková, která ji v Priessnitzových lázních aplikuje.
Preissnitzův zábal pomáhá prokrvit svalstvo a je účinný i při angíně, vysoké horečce či suchém dráždivém kašli. Lidé jej ale také využívají k relaxaci. Postup už zlidověl jako metoda, která využívá k léčbě studenou vodu.
Legenda o počátcích Priessnitzovy léčby
Priessnitze k léčbě vodou údajně inspirovala srna, kterou pozoroval, jak si chodila mýt ránu do studánky. Později se pomocí vody sám vyléčil po těžkém zranění povozem, kdy mu lékaři nedávali šance na přežití. Vodoléčebné lázně založil v roce 1822. Tehdy byly vůbec první na světě.
Seznam nemateriálniho kulturního dědictví
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byl zřízen v roce 2008. V současnosti má 12 položek. Priessnitzův zábal se zařadil do společnosti tance verbuňk nebo třeba českého loutkařství.
Léčba vodou
Blahodárné účinky vody znali už starověcí Egypťané nebo Peršané. Ve středověku se na vodoléčbu pozapomnělo.
