Praha - Začátky pražské zoo byly poměrně krkolomné. Zatímco většina evropských metropolí už dávno zoologickou zahradu měla, v Praze se teprve plánovala. Dohady navíc trvaly řadu let, a to nejen o projekty, ale také o místo. Nakonec státu daroval velkostatkář Alois Svoboda 24 hektarů půdy v Tróji a právě tady vznikla pražská zoologická zahrada. Devět let nato profesor Janda zoo otvíral. První sezonu zoo zažila v roce 1931.
Vůbec prvním zvířetem v pražské zoo byla vlčice Lotta. Do zoo v jejích začátcích lákala i lvice Šárka, kterou coby dar odmítl prezident Masaryk, nebo třeba lachtani Batul a Hýta, kteří zase byli dárkem od Vlasty Buriana.
Nejvíc let ale strávila v pražské zoo slonice Gulab. Přijela sem jako sedmiletá v roce 1966. „Tehdy ji na lodi vezli z Indie do Rijeky, potom dál cestovala vlakem,“ popisuje ředitel zahrady Miroslav Bobek.
Za dobu své existence se zoo velmi změnila, areál se několikanásobně rozrostl, postupně mizely mříže. Zvířata jsou s návštěvníky často v těsném kontaktu. A některá z nich se ráda předvádějí. Ošetřovatelé s nimi denně trénují, aby si zvířata zvykla na kontakt. Veterinář zoo Jaromír Král říká: „Jsme na začátku. Trénink v zoo je pro nás novinka. Dřív se to nedělalo, zvířata byla úplně divoká.“
Dnes už se zvířata trénují, musí je to přitom ale bavit. Trenér se zvířaty pracuje metodou tzv. pozitivního posilování. Zvíře může jen vyhrát. Když úkol splní, dostane, co chce – jídlo, hračku, podrbání. Když to nesplní, nestane se nic.
Zoologická zahrada není jen domovem pro ohrožená a exotická zvířata, ale také chrání druhy v místě původního výskytu. V Praze jsou třeba zapojeni do záchranného programu pro sysla obecného, monitoruje se zde život užovky podplamaté, pražská zoo také vypouští puštíky bělavé na Šumavě.
Ochranářské aktivity ale sahají i trochu dál než na Šumavu. „Angažujeme se ve střední Africe na ochraně goril nížinných, v Senegalu na ochraně antilop Derbyho, v Indii na ochraně gaviálů,“ říká ředitel Bobek. Pražská zoo je jedinou zahradou v Evropě, které kriticky ohrožené gaviály chová. Přímo z Indie jich před třemi lety přivezla sedm.
Zítra má orangutan mejdan
A pražské zoo se daří i odchovávat mláďata vzácných druhů, třeba koně Převalského. Tři z nich se nedávno vrátili do své domoviny v Mongolsku.
Dech vyrazilo celému světu třeba i líhnutí varanů komodských. Největších ještěrů na světě zbývá ve volné přírodě posledních 5000 a málokdy se podaří odchovat všechna mláďata od jedné samice.
Úspěchy slaví zoo ale nejen v současnosti. Už v roce 1971 se tu narodil první československý orangutan. Opičí máma se o něj odmítla starat, a tak ho z láhve krmila chovatelka. Kámovi je zrovna zítra 40 let a v pražské zoo vypukne oslava.
Snad nejpozoruhodnějším a zároveň nejznámějším se stalo první uměle odchované lední medvídě na světě. Ilun se narodila za války a na kravském mléku ji odchoval tehdejší ředitel zoo u sebe doma.
Významné jsou ale také zvířecí příchody. Jen nedávno získala zoo jednoho z nejvzácnějších lichokopytníků – ohroženého tapíra čabrakového. Do Česka přišli před rokem sourozenci Vasan a Indah.
