Prašná brána, která stojí na historické hranici pražského Starého Města, projde rekonstrukcí. Začít má v roce 2019, během opravy nejspíše bude zavřená. O detailní podobě rekonstrukce bude jednat kulturní výbor městského zastupitelstva. Oprava má napravit havarijní stav fasády a také navrátit bránu do stavu před poslední rekonstrukcí ve druhé polovině minulého století. Patrně tedy změní barvu, neboť po psedudogotické úpravě v 19. století nebývala černá jako nyní.
Bránu, která vznikla ve druhé polovině 15. století v jagellonském období, spravuje Muzeum hl. m. Prahy. To také připravilo podklady pro plánovanou rekonstrukci. Je nutná, protože fasáda Prašné brány je v havarijním stavu. „Vlivem klimatu, povětrnostních podmínek a zřejmě i kvůli špatnému provedení oprav v 60. až 70. letech minulého století se uvolňovaly především staré vysprávky a někde opadávaly další kousky pískovce z architektonických a sochařských prvků,“ uvádí muzeum v dokumentu pro pražské zastupitele.
Rekonstrukce pláště Prašné brány, která bude stát 25 až 30 milionů korun, by měla stavbu vizuálně výrazně proměnit. Muzeum by jí chtělo vrátit podobu, kterou měla po pseudogotické přestavbě v 19. století – tedy před posledními úpravami ve druhé polovině minulého století. „Muzeum by si přálo při generální obnově pláště vrátit Prašné bráně její původní historickou podobu z období její úpravy Josefem Mockerem i co se týká vzhledu a barevnosti fasády. Stávající černá barva je novodobého původu z 60. či 70. let, kdy měla zakrýt různobarevnost při opravách,“ stojí v dokumentu.
Pražské muzeum chystá také průzkum a laserové skenování fasády, které má oddělit původní gotické kameny od novogotické úpravy. Letos chystá i opravu podlahy v prvním patře věže. Výsledek si ale návštěvníci dlouho neužijí. „Po dobu generální obnovy pláště objektu by musel být na nezbytně nutnou dobu návštěvnický provoz omezen nebo uzavřen,“ uvádí dále dokument.
Prašná brána vznikla na místě starších bran na konci kutnohorské silnice. Stará brána, která byla součástí opevnění, ztratila po vzniku Nového Města význam a zchátrala. Nová stavba měla jednak reprezentační účel jako vstup do Starého Města, ale sloužila také jako mýtnice. Současný název získala až později, kdy sloužila jako sklad střelného prachu. Jako taková byla také těžce poškozena, když během sedmileté války Prusové obléhali Prahu. Její novogotickou přestavbu připravil architekt Josef Mocker, proběhla v letech 1878–1886.
