Soukromá společnost začala bourat poslední objekt bývalé textilky Primona v České Třebové. Na místě zaniklého podniku vzniknou čtyři bytové domy, které by měly nabídnout více než stovku bytů. Těch je v České Třebové podle vedení města velký nedostatek. Demolice objektu Primony by měla být hotová do konce října letošního roku.
„Pozemek by měl být upraven a vyčištěn tak, aby bylo možné po získání stavebního povolení zahájit stavbu,“ uvedl v Českotřebovském zpravodaji jednatel společnosti Pavel Rosenbaum.
Nové bytové domy, které v areálu vzniknou, budou výškou odpovídat nynější budově továrny, územní plán v lokalitě povoluje maximálně čtyřpatrové stavby. V každém domě bude 35 až 40 bytů, horní budou mít terasy s výhledy, na vybrané spodní budou navazovat soukromé zahrádky.
Statika vedla k demolici
Podle Rosenbauma chtěla společnost původně poslední budovu Primony zachovat a přestavět, statický stav se ale ukázal jako zcela nevyhovující. Přípravu projektu změna a demolice zdržela o více než rok a půl. Stavět by se mohlo začít v polovině příštího roku, první lidé by se pak mohli nastěhovat zhruba za rok.
Po bytech je ve městě vysoká poptávka, uvedl už dříve místostarosta Dalibor Zelený (ČSSD). Nové se příliš nestavěly, město nemá své pozemky, které by mohlo nabídnout pro budování rodinných domů.
Bývalý textilní areál je v České Třebové na levém břehu Třebovky v lokalitě Parník. V části stále sídlí společnost Niťárna, která byla před rokem 1989 součástí textilní výroby v České Třebové. Od roku 2000 je samostatným podnikem.
Podnik byl dlouhodobě ve ztrátě
Textilní výroba existovala v České Třebové zhruba od poloviny 19. století. Jako samostatný národní podnik vznikla Primona v roce 1969 a fungovala tak do roku 1978. Pak se znovu stala součástí orlickoústecké Perly. Po privatizaci v roce 1990 se opět osamostatnila.
V následujících dvou desetiletích firma opakovaně vykazovala ztráty. Konkurz na předluženou textilku vyhlásil Krajský soud v Hradci Králové v srpnu 2003. Návrh podalo pět subjektů včetně samotné Primony. Textilka vyráběla hlavně košiloviny a pyžamoviny a zaměstnávala okolo 370 lidí. Látky vyráběla i v době konkurzního řízení.
