Praha - Po dvaceti letech budou mít lidé na 1. máje možnost navštívit podzemí bývalého Stalinova pomníku v Praze na Letné. Při komentovaných prohlídkách se dozví podrobnosti o vzniku pomníku, kterému se přezdívalo fronta na maso, i tajemstvím obestřené okolnosti jeho likvidace. Otevřeno bude od 10 do 19 hodin.
Dvaadvacet metrů dlouhý žulový pomník zapuštěný v letenském svahu vznikl na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ve své době se stal největším, nejdražším a nejbizarnějším sousoším v Evropě. S velkou pompou byl odhalen 1. května 1955. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše mělo rozsáhlé podzemí, které ohromný pomník podpíralo, původně sloužit jako monumentální sál nebo komunistické mauzoleum. Bývalý režim ale myšlenku nikdy nezrealizoval.
Pomník stál pouhých sedm let. V listopadu 1962 musel kvůli změně poměrů a sovětského vedení zmizet. Byl odstřelován a zničen. „Existuje řada teorií, kam někdejší režim uložil stovky tun materiálu ze sousoší. Podle mého názoru je ale bagry zahrnuly dolů do podzemních prostor,“ myslí si Lukeš. Odborníci v 90. letech sutiny prozkoumali, ale nenašli v nich nic zajímavého. „Žádný nos ani knoflík ze soch tu nenajdete,“ uvedl historik. Průzkumu se podrobilo i celé podzemí.
Prostory dosud nenašly žádné využití. „Jako kluk si pamatuji, že tu byl sklad brambor,“ řekl Lukeš. Krátce po sametové revoluci sloužilo rozsáhlé podzemí podpírané soustavou sloupů jako klub, vysílalo odsud Rádio 1. Od té doby se objevila řada myšlenek, jak s místem naložit. Podle Lukeše by nejlepší variantou bylo vybudovat muzeum totality. Mluvilo se o vzniku kavárny nebo oceanária. „Vše ale zůstalo ve fázi úvah,“ dodal Lukeš.
Prohlídky podzemí pořádá společnost Opona při příležitosti dvou výročí, která si letos Česká republika připomíná. Jde o desáté výročí vstupu do EU a pětadvacáté výročí od pádu totality. Součástí akce budou dvě tematické výstavy - Kalendárium totality a 10 let České republiky v Evropské unii.
-
Myšlenka postavit Stalinovi pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázel spor o jeho umístění. Se svým návrhem v roce 1949 nakonec uspěl návrh architekta Jiřího Štursy, jeho ženy Vlasty a sochaře Otakara Švece. Na rozdíl od většiny ostatních umělců přišel vítězný tým s ideou hned celého sousoší. Za postavou Stalina stálo sešikováno ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. „Z ideologického hlediska je tento návrh jediný, který spojuje vedoucí osobnost celého pokrokového světa, osobnost generalissima J. V. Stalina jasně s lidem,“ zněl verdikt porotců.
-
Základní kámen pomníku byl položen 22. prosince 1949. Do základů monumentu byly symbolicky svezeny kameny ze všech krajů Československa. Vlastní stavební práce započaly až v únoru 1952. Pod rukama šesti stovek stavbařů začalo vyrůstat největší skupinové sousoší v Evropě. Z 15 metrů vysokého podstavce shlížel na Prahu ještě o půl metru vyšší Stalin. Vnitřek monumentu tvořila železobetonová konstrukce, která byla obložena 235 žulovými kvádry ze severočeských lomů. Pomník vážil celkem 17 000 tun a jeho výstavba přišla na 140 milionů korun.
-
Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955. Stalin se toho ale nedožil, zemřel v roce 1953. Krátce před odhalením spáchal sebevraždu i sochař Švec. Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let - odstřelen byl v říjnu a listopadu 1962.
