Plzeňsko – S poklesem hladin rozvodněných řek začínají počítat škody i rybáři. Příkladem je Plzeňsko, kde se na mnoha místech, hlavně v polích, objevují rozsáhlé laguny plné ryb, které budou vysychat. Již nyní je téměř jisté, že mnohé z nich poslední velkou vodu nepřežijí. Zachránit se podaří jen malou část, o zbytek se postarají pytláci, zvěř a kormoráni. Pro rybáře je to tragédie. Netlačí je pouze to, že kaprům, cejnům a dalším rybám ubývá na poli kyslík, kuriózně je honí i legislativa. Podle ní totiž, pokud ryby z pole nesloví do určité doby, propadnou majiteli pozemku.
Voda z polí už na mnoha místech zmizela, ale část ryb se do řeky už nestačila vrátit. Dobrovolníci z místní organizace vrací ryby zpátky do řeky. „Voda klesla vcelku rychle a ryby, kapři i štiky, tady zatím zůstaly. Jestli nikdo nepomůže tak, že je vyloví a pustí zpátky do vody, všechny tu uhynou. Jeden člověk to nezvládne. Těch zaplavenin je tolik, že kdyby tady bylo deset lidí, bude přesto úhyn veliký,“ konstatují rybáři. Ryby shromážděné ve větších lagunách rybáři zachrání, ale většina jich je osamoceně rozeseta podél celého toku. „Podle zákona o rybářství začíná běžet sedmidenní lhůta pro uživatele rybářského revíru, aby si ryby zachránili. Pokud se tak nestane, může si ryby přivlastnit vlastník pozemku,“ prohlásil rybářský technik Pavel Dimitrov z Českého rybářského svazu Plzeň.
Bezbranné ryby jsou snadnou kořistí pro kormorány, kteří se do nich okamžitě pustili. Podle rybářů bude povodňová škoda na rybách citelná, ale ve výsledku se však ani zdaleka nevyrovná tomu, co způsobí každý rok právě kormoráni. „Aby přežil, potřebuje kormorán minimálně půl kilogramu ryb denně a přepokládá se, že jednou takové množství stačí poškodit,“ dodal Pavel Dimitrov.
Letošní rybářská sezona bude tak s největší pravděpodobností lovecky atraktivnější na rybnících než na řekách.
