Kutná Hora – Památkáři věří, že nebezpečné naklánění historické kostnice v Kutné Hoře ustane. Doporučují proto, aby se stavba nijak nezajišťovala. Naklánění je podle nich dlouhodobá záležitost a není příliš zásadní. Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu upozornil, že je náklon patrný i na 80 let staré fotografii. Jejich názor by mohly změnit výsledky dlouhodobého měření, které probíhá.
Kvůli naklánění se v lednu vydali odborníci do krypty pod kutnohorskou kostnicí. Otevřeli ji poprvé po dvou staletích. Předpokládali, že podloží pilířů kostnice je vytlačováno do krypty, zjistili však, že podzemní prostora je suchá a stavebně zcela v pořádku. Kostnice se naklání proto, že stojí na sprašovém podloží, které je ve vlhku málo únosné.
Jak se stavba na měkkém podloží chová, je ovšem podle Aleše Pospíšila neobvyklé. „Stavba se naklání jako celek, jakoby plave,“ poukázal. Památkáři prostudovali historické materiály. Naklonění kostnice je zřejmé i z prvorepublikové fotografie, odhadují proto, že postupné „potápění“ probíhá několik století. „Bude to záležitost stará asi 400 let. Dejme tomu, že se za 400 let potopila o 20 centimetrů,“ odhadl Pospíšil. Tvrzení, že se kostnice každý rok nakloní o milimetr, je podle něj nesmyslné.
Odborníci nyní v kostnici instalovali měřiče deformací, aby zjistili, do jaké míry se památka dále naklání a zda tento proces třeba už neskončil. Zařízení dlouhodobě měří určité cykly. Badatelé tak zjistí, jak se projevuje například jarní stoupání hladiny spodních vod. Po třech letech chtějí údaje vyhodnotit a zvolit další řešení. V případě nutnosti chtějí pod památku zasadit piloty.
