Klášterní pivovar v Želivě bude opět vařit zlatavý mok

Pelhřimov - Po rekonstrukci se dnes opět otevřely brány želivského klášterního pivovaru, požehnal mu i želivský opat Bronislav Ignác Kramár. Součástí slavnostního zahájení provozu byla exkurze s výkladem a také posezení s ochutnávkou piv. Pro běžné návštěvníky by se pivovar měl otevřít kolem Vánoc. Vaření piva má v želivském kláštěře dlouhou tradici, první zmínky pocházejí už ze 14. století.

„Naším cílem bylo vybudovat malý zážitkový pivovar, který by navázal na tradici vaření klášterního piva v Želivě,“ uvedl správce kláštera František Marek. Pivovar návštěvníkům nabídne exkurze s výkladem o dějinách vaření piva a výrobních postupech. „Specifickou nabídku máme pro pivní fandy, kteří si budou moci uvařit 'vlastní pivo' pod vedením našeho sládka během víkendového pobytu v pivovaru,“ dodal Marek.   

Klášterní pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva, jako jsou ležáky Haštal a speciál Salesius. Tato piva jsou vařená podle upravených původních historických receptur. Lidé si je budou moci koupit buď přímo v pivovaru, nebo ve speciálních pivních galeriích, například v Praze. Pivovar chce s nabídkou oslovit i hospody v Želivě a okolí. „Pro pivní fajnšmekry máme připraveny i u nás zatím neobvyklá piva typu American Ale a Abbey Ale. Jsou to svrchně kvašená piva vyrobená za použití speciálních svrchních kvasnic, která běžně na trhu nejsou,“ upozorňuje Marek. Právě kvůli těmto neobvyklým pivům používají mniši netradiční suroviny, jako jsou kalifornské kvasnice nebo oregonský chmel. 

Nahrávám video

Pivo se v Želivě prokazatelně vařilo od roku 1617, první zmínky však pocházejí už ze 14. století. Premonstráti vařili pivo skoro 300 let až do roku 1907, kdy budovy zničil rozsáhlý požár. V 50. letech minulého století byl v areálu internační tábor a od roku 1956 až do roku 1992 psychiatrická a protialkoholní léčebna.    

Premonstráti obnovili vaření piva už v roce 2003. Pivovaru se však kvůli zastaralé technologii příliš nedařilo, jeho činnost proto byla po šesti letech zastavena. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly přibližně tří milionů korun. Na novou technologii přispěla dotace z Programu rozvoje venkova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 2 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 2 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 13 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
včera v 20:18

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
včera v 20:16

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
včera v 08:30

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
včera v 07:30

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.