Brno – Jak je na tom Brno s bezpečností? Jak se tu daří bojovat s hazardem a prostitucí? A jak se ve městě žije mladým rodinám? To jsou témata předvolební debaty z Brna. Kandidátů na primátora se budou moderátoři Václav Moravec a Zuzana Tvarůžková ptát, jak chtějí pomoci právě mladým rodinám a jak by se mělo město do budoucna rozvíjet. Ale Brno trápí i jiné otázky, například, kde bude hlavní nádraží, kde a jak ve městě parkovat či jak využít Černovickou terasu poté, co zóna přišla o investici Amazonu.
Brnu už osm let vládne sociální demokracie v čele s Romanem Onderkou. Volby v roce 2006 sice vyhrála ODS, vládnoucí koalici ale nakonec poskládal Onderka jako lídr druhého nejsilnějšího uskupení. O čtyři roky později už jeho strana prvenství neztratila a získala v pětapadesátičlenném zastupitelstvu 19 mandátů. Koalici nakonec vytvořila s druhou nejsilnější stranou těchto voleb – ODS.
Výsledek komunálních voleb v Brně v roce 2010
- ČSSD – 30,41 % (19 mandátů)
- ODS – 21,96 % (14 mandátů)
- TOP 09 – 14,14 % (9 mandátů)
- KDU-ČSL – 9,18 % (6 mandátů)
- KSČM – 7,4 % (4 mandáty)
- SZ – 5,66 % (3 mandáty)
Průzkum pro ČT: Nejvyšší šance na úspěch v klání o brněnskou radnici mělo hnutí ANO. Podle průzkumu volebního potenciálu, který pro Českou televizi vypracovala agentura Median, její volbu zvažuje až 28,5 % voličů, jen o procento méně voličů potom přemýšlí nad hlasem pro ČSSD. S velkým odstupem se na třetím místě nachází občanská demokracie – více čtěte zde.
A kdo bude v debatě z Brna diskutovat?
- ANO: Petr Vokřál
- ČSSD: Roman Onderka
- ODS: František Vižďa
- KDU-ČSL: Klára Liptáková
- TOP 09: Jaroslav Kacer
- Strana zelených: Jana Drápalová
- KSČM: Helena Sýkorová
- Žít Brno s podporou Pirátů: Matěj Hollan
Za poslední čtyři roky se koalici povedlo vytvořit nová místa v mateřských školách, dotáhnout opravu funkcionalistické vily Tugendhat nebo zahájit rekonstrukci Zelného trhu. Řada palčivých problémů ale zůstává nedořešená.
Svůj recept na jejich vyřešení nabízí hned 17 stran a seskupení, které odevzdaly svoji kandidátní listinu. Vzhledem k počtu stran se dá očekávat, že složení brněnského zastupitelstva bude po volbách výrazně pestřejší. Menší strany navíc už týdny před volbami avizovaly, že jejich snahou je zabránit vzniku další velké koalice ČSSD a ODS. Poskládat stabilní koalici by ale zároveň podle politologů mohlo být složitější.
Hlavní nádraží – ponechat v centru, nebo přesunout a vytvořit novou čtvrť?
Rekonstrukce železničního uzlu Brno – evergreen mezi brněnskými politickými tématy. O variantě odsunutí hlavního nádraží do jižního centra se mluví opakovaně, nové zastupitelstvo ale bude muset otázku definitivně vyřešit. Aktivisté ze sdružení Referendum 2014 celé léto sbírali podpisy pod petici, která má dát Brňanům možnost hlasovat o tom, kde chtějí mít hlavní nádraží. Nakonec se ale referendum nyní konat nebude; po zmatcích kolem sesbíraných podpisů Krajský soud v Brně odmítl vyhlásit referendum, které by se konalo současně s volbami komunálními – více čtěte zde.
Jeho budoucí poloha je tak v letošní předvolební kampani otázkou číslo jedna. Současná koalice se kloní spíše k variantě odsunutého nádraží v jižní části města. Jedině přesun vytíženého dopravního uzlu podle vedení města zajistí dostatečnou kapacitu železniční tepny. Vlaky by měly zastavovat hned v sousedství autobusového nádraží Zvonařka. U nádraží má vzniknout nová čtvrť a bude k němu jezdit i tramvaj. Město na konci srpna představilo projekt výstavby nového parku podél staré železnice a břehu Svratky.
Koalice sociálních a občanských demokratů navíc tvrdí, že klíčový není názor Brna, ale Správy železniční dopravní cesty, resp. ministerstva dopravy jako investora. To má svoje stanovisko vyjádřit v polovině příštího roku.
Naopak variantu zachování nádraží v centra dlouhodobě podporuje například brněnská buňka Strany zelených. Město je podle nich klíčovým spoluinvestorem, bez jehož souhlasu není možné nádraží jen tak přesunout. Město totiž bude muset financovat řadu souvisejících věcí – třeba linky městské dopravy, které zajistí obslužnost nového nádraží.
Podle politologa z Masarykovy univerzity Michala Pinka obvykle podobně silná témata nastolují agendu komunálních voleb bez ohledu na to, co původně strany chtěly prezentovat jako svoje priority. A tedy ovlivnit jejich případný volební úspěch. „V případě Brna navíc spojení termínu hlasování patrně pomůže těm stranám, které jsou pro zachování nádraží v centru. Zafunguje efekt, kdy se spojuje vzájemná podpora jedné a druhé skupiny, v tomto případě aktivistů a politických stran,“ popsal před časem Pink.
Amazon – odradí toto odmítnutí i další investory?
I do hry o příchod Amazonu do Brna nakonec vstoupila politika. Stavbu zastupitelé schválili letos na jaře až po několikaměsíčních dohadech. To už ale investorovi došla trpělivost a na konci června evropský šéf firmy Tim Collins potvrdil, že Amazon už nebude usilovat o stavbu logistického centra v Brně.
Primátor Onderka tehdy, stejně jako tuzemský zástupce investora CTP Invest, tvrdil, že to ještě nemusí být definitivní ne. CTP Invest nadále pokračuje ve schvalování projektu výstavby distribučního centra. Pokud Amazon svůj názor – narozdíl od zastupitelů – nezmění, CTP Invest bude muset pro lokalitu hledat jiného investora.
Stopka pro obří distribuční centrum znamená také to, že pro vládu už není aktuální prioritou stavba nájezdu na dálnici D1. Ten by přitom usnadnil život řidičům při rozvážení zboží, ale také těm, kteří v okolní Černovické terasy bydlí.
Právě neúspěšná jednání s firmou, která měla do regionu přinést stovky pracovních míst, by podle názoru politologů mohla promluvit i do toho, jak dopadnou jednotlivé strany u voleb. Tématu by se před volbami ale mohlo chopit jedině některé z nových uskupení, protože podíl na odchodu Amazonu mají de facto všechny strany v současném zastupitelstvu. V současné chvíli se zdá, že téma už zdaleka nevyvolává takové emoce jako na začátku letošního roku.
Parkování – koaliční priorita, která nakonec padne na bedra té nové
Nesplněným slibem velké koalice sociálních a občanských demokratů je plán na vyřešení parkování. Závazek se dokonce před čtyřmi lety objevil i v koaliční smlouvě. Jenže realita zůstává stejná – ulice jsou přeplněné a řidiči často parkují tam, kde nemají. Parkovací domy v centru města přitom zejí prázdnotou.
Nový plán parkování by měl – podle plánů současného vedení radnice – upřednostnit ty, kteří v dané lokalitě bydlí. Radnice tak chce vytlačit do parkovacích domů nebo na záchytná parkoviště ty, kteří do města dojíždějí za prací. Do krajské metropole a jejího těsného okolí denně přijíždí až 25 tisíc aut z celé jižní Moravy.
Město chtělo pilotní projekt, který by mechanismus otestoval v městských částech Brno-střed, Bohunice a Nový Lískovec, spustit už příští rok na jaře. Radní a zastupitelé ale pravděpodobně nestihnou dokument před volbami schválit a o tom, jestli rezidentní parkování a především v jaké podobě a za kolik vznikne, rozhodne až nové zastupitelstvo.
Mateřské školy – i když vznikly stovky míst, podle rodičů je jich pořád málo
Brněnským politickým evergreenem je také počet míst v mateřských školách. Stávající koalice udělala pro jejich vznik hodně, po celém městě vznikly stovky nových míst. U současných školek vznikaly přístavby, ale zelenou dostaly také montované školy.
Přesto loni brněnské školky odmítly téměř 2 500 dětí, tedy každé druhé, které rodiče chtěli do zařízení umístit. Místo ve školce přitom potřebuje každým rokem více dětí. Nárůst jejich počtu se podle prognóz demografů zastaví až za pět let. Firmy a rodiny situace dotlačila ke svérázným řešením – zakládají soukromé školky nebo dětská centra, v nichž si děti navzájem samy hlídají.
