Brno – Spící řidiči a technická selhání jsou velmi časté příčiny tragických dopravních nehod. Po půlroce práce to mohou říct odborníci z brněnského Centra dopravního výzkumu, kteří budou ještě další čtyři roky intenzivně zkoumat příčiny a okolnosti vybraných havárií. Zajímá je nejenom jak k nehodám přispívají řidiči, ale především další okolnosti – například v jakém stavu jsou vozovky nebo dopravní značení v místě nehody. Konečné důsledky výzkumu mohou být rozsáhlé, například mohou vést až ke změnám norem pro konstrukci automobilů.
K nehodám přispívají nebezpečné silnice a ospalost
Že k nehodám přispívají silničáři skoro stejnou měrou jako neopatrní řidiči, je zřejmé takřka z každého výzkumu. Podle Centra dopravního výzkumu lze označit za nebezpečné každé třetí místo, kde se stala havárie. Sami řidiči potom velmi často působí nehody nikoli kvůli přílišné rychlosti nebo jiné neschopnosti, ale kvůli únavě – před nehodou spí. K tragickým následkům havárií potom přispívá technický problém – je zcela běžné, že ojetým automobilům nefungují airbagy. O jejich nefunkčnosti však jejich majitelé nevědí, protože kontrolky svítí správně.
Pracovníci centra dopravního výzkumu při hloubkové analýze nehody
Odborníci z Centra dopravního výzkumu vyjíždějí k nehodám, na které je upozorní policie, a při kterých se někdo zraní. Zaměřují se na několik okolností. „Mají za úkol zjistit, jestli je dopravní značení v místě nehody v pořádku. Dále je tu odborník na vozidla, který by měl identifikovat, jestli na vozidle nenastala závada, která se později projevila při nehodě, nebo jestli nehoda nebyla přímo důsledkem nějaké závady na vozidle. V týmu je také zdravotník, který upřesňuje, k jakým zraněním došlo a jak byla léčena. Posledním členem skupiny je psycholog. Ten zjišťuje, jestli účastníci dopravní nehody byli v optimální psychické kondici, jestli se něco v jejich osobních životě nepodílelo na vzniku dopravní nehody a podobně,“ shrnul Ivo Hlavůněk z Centra dopravního výzkumu.
Projekt financuje ministerstvo vnitra, schválen je na pět let. „Chtěli bychom vytvořit dostatečně velkou databázi nehod, na základě nichž lze pojmenovat jejich nejčastější důvody,“ popsal své ambice Ivo Hlavůněk. Díky novým poznatkům by mohlo dojít například ke změnám značení u cest nebo k úpravám konstrukčních prvků automobilů i silnic. Nehod by díky studii mělo ubýt a mírnější by měly být i následky.
Ministerstvo od pětiletého projektu za víc než 25 milionů korun očekává, že se jeho závěry promítnou do právních předpisů, směrnic a norem, které budou sloužit pro schválení strategických a koncepčních dokumentů orgánům státní a veřejné správy. „Chceme získat věrohodné, nezávislé a ničím nezkreslené poznatky o vzniku, průběhu a následcích silničních dopravních nehod. Přičemž zvláštní důraz je kladen na zjištění prvotních příčin jejich vzniku za účelem zvýšení bezpečnosti kritické silniční infrastruktury,“ potvrdil jeho záměr mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
GALERIE
videogallery_000154615
Jako vedlejší výsledek projektu bude zpracována odborná kniha, která bude publikací kompletně shrnující výsledky hloubkového šetření dopravních nehod a specializovaná mapa silniční sítě obsahující grafické zpracování dopravních nehod na vymezeném území s jejich základním popisem.
Centrum dopravního výzkumu kopíruje německý systém GIDES, podle kterého v sousedním státě pracují už čtyřicet let. Na projektu spolupracovali znalci ze společnosti BASt, která se věnuje dopravnímu výzkumu v Německu. V sedmdesátých letech umíralo ročně na tamních silnicích dvacet tisíc lidí. A tak začali s hlubším zkoumáním nehod, tak jako to dělali už v té době také ve Skandinávii. Počet se od té doby snižuje a v roce 2010 zahynuly v Německu při dopravních nehodách necelé čtyři tisíce lidí.