Kunštátsko - Velký a Malý Chlum - dva nenápadné kopce, které denně míjí tisíce řidičů na silnici mezi Brnem a Svitavami. Koho by napadlo, že právě tam začínala krátká umělecká éra sochaře amatéra Stanislava Rolínka z nedalekého Bořitova? Právě tam v pískovcových skalách totiž začal tvořit první pokusy se ztvárněním soch z české historie.
Jsou rozlohou nevelké a projíždějící řidiči si jich sotva všimnou. Přesto Malý i Velký Chlum jsou výrazné prvky v krajině na sever od Černé Hory. Zatímco na Malém Chlumu, který je ale paradoxně ten vyšší z obou kopců, je rozhledna, která skýtá pohled směrem k Brnu na jednu stranu a směrem k Orlickým horám a Jeseníkům na stranu druhou, Velký Chlum je vlastně jen zalesněný kopec. Dostanete se k němu buď po červené a pak po zelené turistické značce z Doubravic nad Svitavou nebo po zelené z Černé Hory. Můžete také zajet autem přes Bořitov do obce Obora a odtud dojít jen několik set metrů po zelené značce k reliéfům.
Reliéfy Stanislava Rolínka
S dílem samouka Stanislava Rolínka se mohou seznámit návštěvníci nedaleké Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu. Tam nejprve v roce 1928 vznikla 13 metrů vysoká socha prezidenta Masaryka. Podle historických pramenů ji Stanislav Rolínek vytvořil podle poštovní známky, kterou měl přilepenou na lešení. Samotného odhalení sochy se tehdy zúčastnilo asi 30 tisíc lidí. V jeskyni na kopci je pak skupina blanických rytířů, rovněž vytesaných do pískovce.
Ktož sú Boží bojovníci
Možná právě tuhle píseň si Stanislav Rolínek prozpěvoval, když na úpatí Velkého Chlumu za pomoci hasičské sekyrky a nůžek na stříhání ovcí ztvárnil do skály trojici mužů symbolizujících husitské hnutí - Jana Husa, Jana Žižku a Prokopa Holého. Když byl Stanislav Rolínek v polovině práce na tomto sousoší, vyhnal ho z lesa hajný. Na příkaz majitele panství v Boskovicích Mensdorff-Poulliho ale mohl, tentokrát už za velkého zájmu místních lidí, v práci pokračovat a dokončit ji. Pozůstatky sochařské práce Stanislava Rolínka je možné vidět na několika dalších místech Velkého Chlumu. Narozdíl od zmíněného sousoší, které bylo restaurováno, jsou ale pokryty tu větší, tu menší vrstvou mechu.
Legenda o vzniku Chlumů
Obyvatele místní obce měl trápit čert. Pohanská bohyně chtěla lidem pomoci, proto vyzvala čerta k soutěži, aby ten, kdo navrší menší hromadu, z místa odtáhl. Čert prohrál a musel z místa zmizet, na místě pak zůstaly dva vrcholky - Chlumy.
