Peru předalo ocenění in memoriam Eduardu Ingrišovi

Zlín - Symbolické datum 12. února bylo vybráno pro předání pamětní desky  peruanistovi Eduardu Ingrišovi. Peruánský velvyslanec ji osobně a s poděkováním předal dnes ve Zlíně vdově Nině Ingrišové. Proč zrovna uprostřed února? Jedenáctého února se Eduard Ingriš narodil. V únoru slaví narozeniny Ingrišův přítel Miroslav Zikmund, který zpracoval kolekci jeho díla. V únoru je také výročí smrti Jiřího Hanzelky a konečně je to únor 1948, po kterém se Ingriš rozhodl trvale zůstat v Peru a v USA. Snad právě proto zůstává v rodné vlasti téměř neznámým.

Eduard Ingriš se zapsal do podvědomí nás všech především písní Teskně hučí Niagara z roku 1931. Málokdo ovšem ví, že zrovna on je autorem. Kromě populární hudby napsal na šedesát operet, hudbu k několika filmům, dirigoval symfonický orchestr v Limě. Byl uznávaným fotografem a jeho fotografie se objevovaly na stránkách nejprestižnějších časopisů. Při práci na filmu Stařec a moře dělal odborného poradce Ernestu Hemingwayovi, sám několik filmů natočil. Byl osobním přítelem herce Johna Wayna a tehdejšího peruánského prezidenta Manuely Prady. Na voru zkoušel potvrdit teorii Thora Heyerdahla o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie - na druhý pokus se cesta vydařila.

Dlouhodobé přátelství pojilo Ingriše také s našimi nejznámějšími cestovateli Zikmundem a Hanzelkou. Z politických důvodů však povětšinou korespondenční. Miroslav Zikmund vzpomíná na první setkání s Ingrišem: „Znal jsem ho o osm let déle než on mne. V květnu 1941 jsem v pražské Alhambře tleskal jeho (a Snížkovu) Rozmarnému zrcadlu, ale jako dvaadvacetiletý jsem si netroufal jít za Mistrem, jehož operetní šlágry a teskně hučící Niagaru zpívala celá Praha. Poznali jsme se teprve v listopadu 1949, kdy jsme se s Jiřím Hanzelkou prodrali přes celou Afriku a půlku Jižní Ameriky do peruánské Limy. A padli jsme si hned do oka, z Mistra byl najednou Eda, oproštěný od někdejší pražské slávy.“

Nahrávám video

Neoficiální překlad ocenění

                                                        Vláda Peru

                                                Panu Eduardu Ingrišovi 

Uznání a vděčnost za jeho rozsáhlou a důležitou práci jako peruanistovi v oboru hudby, antropologie, vědeckého výzkumu, filmu a fotografie, práce, ve které předvedl velkou lásku k Peru, a ať se stále upevňují přátelská pouta a vzájemná uznání mezi Peru a Českou republikou.

Díky osobní iniciativě Miroslava Zikmunda a velkorysosti Niny Ingrišové byl také převezen archív Eduarda Ingriše do České republiky. V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně je obsáhlá sbírka katalogizována a zpracovávána. Zde také Nina Ingrišová převzala z rukou velvyslance Peru pamětní desku jako výraz vděku a uznání. 

CHRONOLOGIE DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ

  • 1905 - Narození Eduarda Ingriše, Zlonice
  • 1931 - Poprvé zazněla píseň „Niagara“
  • 1937 - Cena J. A Bati za píseň Práce jako písnička
  • 1947 - Trvalé opuštění Československa
  • 1948 - Výpravy do Amazonie
  • 1949 - Setkání s Hanzelkou a Zikmundem
  • 1954 - 1. pokus o plavbu na voru Kantuta I do Polynésie
  • 1957 - Spolupráce na filmu Stařec a moře
  • 1959 - Druhý, úspěšný, pokus o plavbu do Polynésie na voru Kantuta II
  • 1964 - Nominace na Oscara za hudbu k filmu The Gallant One
  • 1965 - Svatba s Ninou Karpuškinovou
  • 1991 - Eduard Ingriš umírá v Renu na plicní embolii
  • 2001 - Převoz archiválií do Zlína
  • 2005 - Odhalení pamětní desky ve Zlonicích
  • 2010 - Ocenění vlády Peru in memoriam

Zdroje:

KODERA, Radovan. Katalog k výstavě fotografií v roce 2006 v Plzni. Příbram: Pbtisk

PÁVEK, Václav. Eduard Ingriš: Filmař samouk. Seminární práce k předmětu Bakalářský proseminář I. Brno: MU 2009

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
před 22 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Cennosti a dokumenty židovské rodiny zachránil rodinný přítel. Zakopal je na zahradě

Fotografie, dokumenty a cennosti rodiny Meislových ukryl Antonín Sekal během války na zahradě svého domu v brněnské Mokré Hoře. Po návratu bratrů Huga a Rudolfa, kteří díky Nicholasu Wintonovi unikli do Anglie, jim zachráněné věci vrátil. O rodinné historii vyprávěl Hugo své praneteři Shawně, která teď přijela do Brna i se svou rodinou, aby i oni poznali zajímavou a pohnutou historii svých příbuzných.
12. 8. 2026

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.