Čistá u Krásna (Sokolovsko) - Unikátní středověký cínový důl Jeroným ze 16. století se zřejmě už na podzim zpřístupní veřejnosti. Lidé uvidí to, co bylo stovky let ukryto hluboko pod zemí. Před nenechavci dodnes kulturní památku chránily nánosy bahna a kamení. Muzeum v Sokolově, které důl spravuje, chce přivést první návštěvníky ještě letos, otevřeno ale bude jen do poloviny října, kdy se důl zavře kvůli hnízdění netopýrů. Naplno pak návštěvnická sezona vypukne na jaře příštího roku.
Přibližně 500 let ukrýval důl Jeroným svá tajemství. Ve středověku tady v krutých podmínkách těžbou cínu vydělávaly peníze stovky horníků. To, čím je důl unikátní, jsou stopy po sázení ohněm, kdy se skála zahřívala, ochladila a dala se pak lépe opracovávat želízkem a mlátkem. Stopy po těchto nástrojích jsou v dole všude po stěnách.
„Na rozdíl od jiných dolů, kde se těžilo i v pozdějších stoletích a stopy středověké těžby se překryly, zde jsou v původním stavu,“ popsal ředitel sokolovského muzea Michael Rund. V období druhé světové války využívali nacisté důl jako skrýš před spojeneckými letci. V jedné z chodeb objevili pracovníci muzea muniční sklad i s trezorem.
Ve starých štolách se vytvořila podzemní jezera, potápěči a vědci se tady snaží zjistit o práci horníků co nejvíce. Zatímco ve středověku a v pozdějších staletích těžba cínu proslavila spíš doly v nedalekém Krásně nebo Horním Slavkově, podle Jiřího Loskota ze sokolovského muzea nastala sláva dolu Jeroným po pěti stech letech. „Při práci, kterou jsme zde prováděli, jsme se snažili co nejméně zasahovat do původní podoby. Je zde použit místní kámen a podobně,“ řekl Loskot.
- Důl Jeroným autor: Pavel Němeček, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5046/504595.jpg
- Důl Jeroným autor: Pavel Němeček, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5046/504596.jpg
- Důl Jeroným autor: Pavel Němeček, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5046/504598.jpg
- Důl Jeroným autor: Pavel Němeček, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/51/5046/504592.jpg
Specializované firmy návštěvníkům zpřístupní nejprve přibližně 200 metrů chodeb, větší část ale zatím zůstane uzavřená. Tehdejší horníci byli vzrůstem menší, a tak dnešní vysoký člověk musí většinu doby jít v předklonu, chodby jsou úzké a mnohdy velmi příkré. „Návštěvníkům zajistíme přilby a svítilny, ale oděv si musí zvolit takový, aby se mohli umazat,“ uvedl Rund.
Za otevření první části zaplatil kraj přibližně půl milionu. Muzeum má s dolem velké plány, peníze na realizaci shání už několik let. Na propojení první štoly s další části dolu, vybudování zázemí pro návštěvníky s parkovištěm i další zajišťovací práce by bylo potřeba asi 35 milionů korun. Podle krajského radního pro oblast kultury Olega Kalaše je možné zkusit projekt přihlásit do norských fondů nebo i do nedávno znovuspuštěného Regionálního operačního programu.
