Flotila severočeských regioshuttlů je kompletní

Liberec – Poslední dva motorové vozy typu Regioshuttle RS1 pro tratě Libereckého kraje dodala strojírna Stadler Českým drahám. Uzavřít šestnáctikusovou sérii se Švýcarům podařilo s dvouměsíčním zpožděním, všechny vlaky měly na tratích z Liberce do Harrachova a na Frýdlantsko jezdit už na počátku roku. Nyní však nemohou dráhy nasadit nové nízkopodlažní vlaky na úsek z Tanvaldu do Kořenova, protože je na kolejích příliš mnoho sněhu. Podle drah je to výsledek špatné práce Správy železniční dopravní cesty, která má trati udržovat, kraj ale poukazal, že má smlouvu s drahami, a tak musí potíže vyřešit ony samy.

České dráhy, které v roce 2009 vyhrály výběrové řízení zaručující jim patnáctiletou zakázku na provozování osobní regionální dopravy na tzv. Jizerskohorské železnici v okolí Frýdlantu, Liberce, Jablonce nad Nisou a Tanvaldu, měly už od počátku roku posílat na koleje výhradně nově nakoupené vlaky regioshuttle. Kvůli zpoždění jejich nasazení oznámil kraj, že udělí drahám přinejmenším třímilionovou pokutu.

Její výše se nejspíš na konci února ještě podstatně zvýší. I když už dráhy mají všech šestnáct objednaných vozidel, v úseku mezi Tanvaldem a Kořenovem stále nejezdí, dráhy na tzv. zubačku posílají zrekonstruované vozy ze 60. let, nárazově dokonce zavádějí náhradní autobusovou dopravu. Podle dopravního experta ČD Jindřicha Berounského je to nutné proto, že Správa železniční dopravní cesty nedokáže řádně uklízet sníh. „Stadlery jsou na trať dobře vybavené, mají ale velmi citlivá čidla, která často kvůli sněhu signalizují třeba otevřené dveře a další závady. Strojvůdce pak musí vůz zastavit a zkontrolovat, což znamená brodit se hlubokým sněhem,“ popsal problém Berounský.

Železniční správa problémy s údržbou na zubačce přiznává, tvrdí však, že nelze dělat nic jiného, než počkat do jara. „Ani při použití sebelepší techniky není možné udržet trať zcela bez sněhu,“ řekl mluvčí SŽDC Pavel Halla. Speciální frézu, kterou používají železničáři na ozubnicových tratích například v Rakousku a Švýcarsku, nechce správa kvůli čtrnáctikilometrovému úseku Tanvald–Kořenov kupovat.

Zasněžená trať nad zastávkou Desná-Riedlova vila
Zdroj: ČT24

Radní Libereckého kraje zodpovídající za dopravu Martin Sepp však zdůraznil, že spory Českých drah a SŽDC jeho úřad vůbec nezajímají. Důležitý je pouze výsledek – nejezdí nasmlouvaná nízkopodlažní vozidla, navíc vznikají na zasněžených tratích zpoždění a ujíždějí přípoje. „My máme smlouvu uzavřenou s Českými drahami a na jejím dodržování trváme,“ zdůraznil radní Sepp. Dodal, že bude příští týden jednat o situaci i se zástupci železniční správy, ale odpovědnost za porušování smlouvy nesou v očích kraje výhradně dráhy. Budou-li potíže pokračovat, hrozí jim, že na konci roku zaplatí pokutu až 25,8 milionu korun.

Dodáním posledního regioshuttlu pro Liberecký kraj ale ještě nekončí jejich výroba pro České dráhy. Další obdobné vozy, odlišné pouze v detailech, se mají postupně objevit na kolejích Kraje Vysočina. Celkem je objednáno sedmnáct vozidel, první dráhy převzaly loni na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 3 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nejsem žádný hrdina. Stačí mi, že jsem přežil,“ říká válečný veterán

Harry Arnstein se narodil v Brně do židovské rodiny, před nacisty uprchl s rodinou do Jugoslávie a později skončil v italském koncentračním táboře. Po osvobození britskou armádou se přidal k Československé samostatné obrněné brigádě. Jako sedmnáctiletý chlapec bojoval proti Němcům u francouzského Dunkerku. Po válce se na krátkou dobu vrátil do Československa. Záhy odešel za rodiči do Spojených států, kde žije devětadevadesátiletý válečný veterán dodnes.
před 8 hhodinami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Jméno Stern se po více než osmdesáti letech vrátilo na fasádu domu v centru Brna

Na fasádu domu v Minoritské ulici v centru Brna se po více než 80 letech vrátil nápis Stern. Kdysi lákal kolemjdoucí do obchodního domu s porcelánovým a skleněným zbožím židovské rodiny Sternových. Jejich potomci se nyní v Brně setkali s příbuznými rodin Wittal a Stiassni. Před druhou světovou válkou žily všechny tři rodiny v jedné ulici. Do jejich osudů ale zasáhl nástup nacismu.
23. 10. 2026‌‌

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
23. 10. 2026‌‌

Koalice Jedno Ústí se shodla na zrušení městských obvodů v Ústí nad Labem

Vítězná koalice Jedno Ústí chce zrušit v Ústí nad Labem všechny čtyři městské obvody, na postupu se shodla koordinační rada sedmi stran a hnutí, které koalici tvoří, sdělil lídr Tomáš Vohryzka, který by se měl stát primátorem. Rozhodnutí o zrušení připadne zastupitelstvu, zatím není jasné, kdy se sejde. Proti rušení obvodů vystoupili někteří současní starostové obvodních radnic, chtějí vyhlásit referendum. Ústí má obvody Střekov, Neštěmice, Severní Terasa a město.
23. 10. 2026‌‌

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.