Dohoda, která měla Pramenům pomoci s dluhy, je passé. Obec se chce vyhnout soudu

Smlouva, která měla otevřít zadlužené obci Prameny přístup k bankovním účtům, nakonec padá pod stůl. Zastupitelstvo ji zrušilo, aby se vyhnulo soudu s Karlovarskými minerálními vodami (KMV). S ruským podnikatelem Dmitrijem Vajnerem, který je nyní jediným věřitelem Pramenů a jehož firmě měla smlouva přinést pozemky s vrty minerálních vod, se obec na vypovězení smlouvy dohodla. Podle starostky Michaly Málkové (ANO) ale bude nyní nutné dál hledat cestu z dlouholetých finančních problémů.

Neúspěšný plán na vybudování vrtů a stáčírny minerálních vod vynesl Pramenům nezáviděníhodný titul nejzadluženější obce v republice. Díky smlouvě s Vajnerem však radnice doufala, že se dostane z nejhoršího – dluh se měl snížit na 42 milionů korun a dále se neúročit. Nic z toho však nebude. Obec couvá poté, co na ni podaly žalobou Karlovarské minerální vody. 

„Nechceme, aby se obec soudila, zda je smlouva platná, nebo neplatná. Při rozhodnutí soudu by se odvolaly buď Karlovarské minerální vody, nebo firma věřitele Sangerberg. Soudní řízení by tak mohla trvat až několik let. Obec navíc nemá na právní zastoupení advokátem. Věřitel situaci obce chápe, předmětné smlouvy jsme proto zrušili,“ uvedla starostka Málková.

Karlovarské minerální vody tvrdí, že měly o pozemky v Pramenech zájem a nabídly za ně tříkrát vyšší cenu než Vajnerova firma. Podle nich tak radnice odmítnutím této nabídky porušila zákon o obcích. Okresní soud v Chebu následně uvalil na obec předběžné opatření, které by Pramenům do ukončení sporu stejně znemožnilo zadlužení dál řešit.

Dmitrij Vajner je nyní jediným věřitelem obce. Stáčírnu minerálních vod, kvůli které vše začalo a o kterou mají zájem i KMV, chce postavit sám, slíbil také zbudování domova pro seniory. Tvrdí, že v posledních letech spolupracoval na oddlužení obce a do investičního záměru v Pramenech vložil desítky milionů korun.

Spor se točí kolem ceny pozemku s osmi vrty minerální vody

Vajnerova firma Sangerberg měla podle smlouvy schválené pramenským zastupitelstvem koupit pozemky s osmi vrty minerálních vod za deset milionů. Stalo se tak, i když KMV nabízely násobně více. „Nabídku Karlovarských minerálních vod jsme nemohli přijmout, bylo by to obcházení věřitele a mohl by na nás také podat žalobu. Jinak řečeno, jsme opět v patové situaci,“ zdůvodnila Málková.

Prodej pozemků Sangerbergu neměl ovšem podporu pramenské opozice. Ta by chtěla raději pokusit se dosáhnout promlčení části dluhů. S tímto návrhem však opoziční zastupitelky kvůli chybějící právní analýze zatím neuspěly.

Velké plány, velké dluhy

S plánem na vybudování stačírny v Pramenech přišlo tehdejší vedení obce na počátku 90. let, které se snažilo upadající obci uprostřed Slavkovského lesa vrátit zašlou slávu – před válkou bývaly Prameny vzkvétajícím lázeňským městečkem, po roce 1945 se však kvůli odsunu dramaticky snížil počet jeho obyvatel, situaci navíc nepomohlo dočasné začlenění do vojenského výcvikového prostoru.

Dlouho se zdálo, že bude plán na vytvoření stáčírny úspěšný. Zkušební vrty ukázaly, že je u obce možné čerpat kvalitní minerálku, radnici se podařilo nakoupit potřebné pozemky, získala územní rozhodnutí i licence, ale přesto neuspěla. Osudným se jí stalo umístění v nitru CHKO Slavkovský les. Kritici záměru uspěli s argumenty, že se nemůže minerálka vozit po nedostatečně dimenzovaných silnicích napříč chráněným územím.

Vznikl tak třicetimilionový dluh, situaci Pramenů ještě zhoršila jejich povinnost odkoupit rodinné domky od pozemkového fondu. V roce 2008 se navíc rozpadlo zastupitelstvo a pak se dlouho nedařilo dát dohromady stabilní vedení obce. Naopak dlouho ji řídil jmenovaný správce. Až od roku 2012 úřaduje starostka Málková, v době jejího nástupu se přitom dluhy vyšplhaly na 130 milionů korun a hrozila dražba obecního majetku. Té se nadobro podařilo zabránit loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 22 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Kroje a lidové tradice ovládly centrum Brna

Centrum Brna zaplavila krojovaná chasa. Na první celoměstské hody přišli zástupci 23 městských částí, společně si v odpoledním slunečním žáru na náměstí Svobody zatančili Moravskou besedu. Završili tak několikaletou snahu o obnovu krojů a lidových tradic Brna i přičleněných obcí, od Bosonoh po Žabovřesky. Stovky lidí všech generací v krojích slavily i v Domažlicích, kde se koná 72. ročník třídenních Chodských slavností, jednoho z nejstarších národopisných festivalů v Česku.
15. 8. 2026

Akce Cihelna ukázala fiktivní válku Československa s Německem

Československo se po mnichovské dohodě pustilo do války s Německem – takový fiktivní scénář nabídla v sobotu letošní bojová ukázka Cihelna v Králíkách. Pohraniční střety mezi československými vojáky a německými ozbrojenými skupinami přerostly v otevřený konflikt, do kterého se zapojili také spojenci, přiblížil provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
15. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

V 93 letech Gustav Vrbacký stále pilotuje kluzáky

Létání zasvětil většinu svého života. Třiadevadesátiletý Gustav Vrbacký poprvé vzlétl na kluzáku před 76 lety a dodnes létá. Během své kariéry překonával rekordy, závodil, působil jako instruktor a podílel se také na rozvoji letiště v Brně-Medlánkách.
15. 8. 2026

Pardubice, Olomouc nebo Brno. Některá města řeší nárůst černých skládek

Některá krajská města letos zaznamenala výrazný nárůst černých skládek. Více případů v prvních sedmi měsících letošního roku evidovaly třeba Pardubice, Olomouc, Brno nebo Zlín. Nejčastěji policisté nacházejí černé skládky při obchůzkách, s pomocí kamerového systému nebo díky oznámením od občanů. V řadě krajských měst se ale naopak počet černých skládek snížil. Česká televize to zjistila od zástupců městské policie.
15. 8. 2026

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.