Nejznámější zadluženou obcí Česka jsou sice západočeské Prameny, zdejší obecní úřad ale není jediný, který se potýká s červenými čísly. Krušnohorskou Bublavu před šestnácti lety dostala do finanční tísně neúspěšná stavba akvaparku, s oddlužením jí nyní pomůže ministerstvo financí. Obci poskytlo bezúročnou půjčku, pomocí které splatí 13 milionů korun finančnímu úřadu.
Bublava začala akvapark stavět s pomocí dotací v roce 1999 a od rekreačního areálu si slibovala, že do Krušných hor přiláká další turisty. Po třech letech stavebních snah ale obec s necelými čtyřmi stovkami stálých obyvatel spadla do finanční tísně – peníze na stavbu jí chyběly a veškeré dotace musela vrátit. Její dluh pak spolu s úroky a sankcemi přesáhl 70 milionů korun.
Bublavský akvapark od té doby chátrá a Bublava nemohla opravovat silnice, stavět chodníky ani parkoviště. „Obec měla obstavený veškerý majetek a veškeré příjmy, které do obce šly, se rovnou umořovaly na splátku dluhu. V podstatě jsme si nemohli sáhnout na žádnou dotaci,“ uvádí místostarosta Miroslav Račko.
Pomoc státní kasy
Obecnímu úřadu se ovšem podařilo aspoň domluvit odpuštění větší části dluhu. „Aktuální dluh je ve výši 12,9 milionu. Za předchozích šestnáct let se podařilo splatit necelých osmnáct milionů,“ doplňuje Račko. A tečku za hořkými důsledky ambiciózních stavebních plánů nyní napsalo ministerstvo financí.
Státní kasa Bublavě poskytla bezúročnou třináctimilionovou půjčku; peníze bude splácet čtrnáct let a ministerstvo financí má dvě podmínky. „Zaprvé jde o úhradu dluhu, který má obec vůči finančnímu úřadu, a druhou podmínkou je, že obec by měla informovat MF o jakémkoliv úvěru nad dva miliony korun,“ uvedl ředitel odboru financování územních rozpočtů Miroslav Matej.
Obci s pětimilionovým rozpočtem tak po odečtení splátky a nákladů na chod radnice zbyde ročně asi jen půl milionu korun na investice, i to je nejlepší bilance za posledních šestnáct let. První novou bublavskou investicí tak nyní bude vodovod, na který je napojeno jen deset procent obyvatel; ostatní jsou odkázáni na vodu ze svých studní.
Pat v Pramenech
V Česku je 456 obcí, které nesplnily pravidlo o zadlužení; v praxi to znamená, že poměr jejich dluhu k průměru příjmů byl za poslední čtyři roky nad šedesáti procenty. Mezi ty vůbec nejzadluženější patří Turovice, Vanov, Sklené nad Oslavou, Radějovice a – zřejmě nejznámější – Prameny na Chebsku.
Za nevydařený projekt stáčírny minerální vody obec dosud dluží přes dvaapadesát milionů korun; před třemi lety její dluhy koupila ruská společnost Real Aspekt investora Dmitrije Vajnera a přes exekuci majetku obce může výrazně ovlivňovat její chod – a paradoxně i ztěžovat cestu z dluhové pasti.
Za pozemky nabídl deset milionů, zbývajících 42 milionů z dluhu by Prameny splácely šedesát let. Karlovarské minerální vody sice za tytéž pozemky nabízejí 31 milionů, bez souhlasu exekutora ale Prameny s pozemky nemůžou svévolně nakládat… a dokud se tento pat nevyřeší, nedostanou ani půjčku od státní kasy.
„Potřebujeme zafixovat výši dluhu, potřebujeme znát podmínky, za nichž obec dluh věřiteli uhradí,“ vysvětluje Matej. Podle ruského investora ovšem jiný způsob pro oddlužení Pramenů, než je prodej kýžených pozemků firmě Real Aspekt, neexistuje. Zastupitelé budou cestu z problému hledat po Novém roce.
Bez ohledu na případ z Chebska ale obecně zadluženost tuzemských obcí v čase klesá. Jako pozitivní příklad může posloužit obec Pohled na Havlíčkobrodsku, která dlouhodobě patřila mezi nejvíc zadlužené obce v zemi; do problémů se dostala kvůli prodražené stavbě školy a nesplněným podmínkám dotace. V roce 2014 se jí po deseti letech podařilo pětadvacetimilionový dluh splatit. Prodat kvůli tomu ale musela téměř všechen obecní majetek.
