Prameny neměly popelnice ani zastupitelstvo. Teď nejzadluženější obec dělí plány ruského investora

Cestu k volebním urnám znají obyvatelé Pramenů ve Slavkovském lese velmi dobře. V sobotu budou opět vybírat zastupitele v předčasných volbách, stejně jako mnohokrát v minulosti. Obec totiž patří k nejzadluženějším v Česku a stále se potýká s následky nevydařeného projektu na stáčírnu minerálních vod. Prodala dokonce i svou radnici, na ulicích nesvítily lampy a nebyly ani peníze na sekání trávy.

Několik let pak obec řídil úředník dosazený ministerstvem vnitra, protože ve volbách nikdo kandidovat nechtěl. V posledních letech už sice Prameny starostku mají a dluh se daří snižovat, obec ale zůstává rozhádaná – aktuálně kvůli projektu ruského investora, kvůli kterému se v létě rozpadlo zastupitelstvo.

Navíc ani tyto volby zřejmě obec nespasí a půjde spíš o hlasování nanečisto. Letos v září se totiž konají řádné obecní volby po celé ČR. V aktuálním volebním období už přitom půjdou obyvatelé obce k urnám podruhé – poprvé se zastupitelstvo rozpadlo v roce 2015.

Předčasné volby ale přeci jen slibují lepší zítřky. Kandidují totiž čtyři uskupení, což je výrazně více než v minulých letech, kdy se stávalo, že odstoupení jednoho zastupitele vyvolalo další volby, protože za něj nebyl náhradník.

Současná starostka Michala Málková kandiduje do voleb v čele uskupení Společné Prameny. Bývalá opozice pod vedením Aleše Ditterta kandiduje jako sdružení nezávislých Svobodné Prameny s podporou STAN. O přízeň voličů se dále budou ucházet Piráti a rovněž nezávislí za Prameny šťastné a veselé.

Prameny leží v lázeňském trojúhelníku mezi Karlovými Vary, Lázněmi Kynžvart a Mariánskými Lázněmi. Navíc se nachází takřka uprostřed CHKO Slavkovský les, nedaleko kladských rašelinišť a mokřadů. Jak už název obce napovídá, vyvěrá tady na povrch mnoho vody. Zároveň jde ovšem o přírodní chráněné území. Právě to předznamenalo současné obrovské zadlužení obce.

Místní prameny Giselu a Rudolfa však lidé využívali mnohem dříve, zhruba od 16. století. V roce 1870 pak byly v obci založeny malé lázně: tehdy byly Prameny menší město se 2500 obyvateli. Jenže po II. světové válce podobně jako z dalších obcí v pohraničí odešli Němci a počet obyvatel dramaticky poklesl. Navíc se obec stala součástí stejnojmeného vojenského prostoru.

Ambiciózní plán na stáčírnu nakonec znamenal milionové dluhy

Už dva roky po sametové revoluci plánovaly Prameny znovu vybudovat lázně, záměr ovšem ztroskotal. Na obec také přešly v rámci privatizace jednak byty, které patřily Pozemkovému fondu, a jednak státní statek. Tak vznikly první dluhy: „Líbal bych jim ruce, s dluhem se vyrovnáváme mizerně,“ přiznával už v roce 2003 tehdejší starosta Václav Brenner, když se objevily plány, že by Česká konsolidační agentura mohla zadluženým obcím odpustit závazky.

Do mnohem větších problémů se ale obec dostala kvůli investičním plánům na vybudování stáčírny minerálních vod. Projekt za zhruba 400 milionů korun už měl vydané stavební povolení a obec nechala vyvrtat průzkumné vrty. Podle tehdejšího starosty Brennera mohl jít do obecní kasy každý rok 20milionový zisk. Roční rozpočet obce přitom jen lehce převyšoval pět milionů.

Jak už ale bylo řečeno, Prameny se nacházejí uprostřed CHKO Slavkovský les a stavbu stáčírny nakonec zablokovalo sdružení Přátelé Slavkovského lesa. „Teď minerálka odtéká bez užitku do potoka. Kvůli dluhům nemáme šanci získat dotace,“ kritizoval starosta v roce 2006. Vykoupení pozemků a průzkumné vrty totiž přišly obecní rozpočet na miliony korun.

V rozhádané obci proti sobě stála dvě křídla: zatímco bývalý starosta chtěl jednat s dalším investorem, aby měla obec příjmy z minerální vody, opozice kritizovala vysoké zadlužení a chtěla sázet na turistiku.

Situace pak došla tak daleko, že vedení převzal závěrem roku 2009 úředník jmenovaný ministerstvem vnitra, což se stalo vůbec poprvé. Nikdo z obce totiž neměl zájem kandidovat. „Mým úkolem je řídit běžný chod obce, když bude potřeba zaplatit za veřejné osvětlení a podobně,“ vysvětloval Jan Murin z odboru dozoru a kontroly veřejné správy. Ten už dříve působil jako správce v několika obcích, ale vždy z jiného důvodu. Nikdy to nebylo proto, že by lidé neměli zájem kandidovat: „Je to výjimečná situace, za své praxe jsem se s tím ještě nesetkal.“ 

V následujících letech se situace opakovala, termín voleb byl sice několikrát vyhlášen, ale v obci se nenašel nikdo, kdo by do zastupitelstva kandidoval. Kuriózní situace dokonce zašla tak daleko, že se koncem roku 2011 volby sice konaly a v penzionu U Nováka zasedla volební komise, jenomže se zjistilo, že jedinou kandidátku podali lidé z Vysočiny, kteří vůbec v Pramenech nebydlí. Ministerstvo proto těsně před volbami rozhodlo, že hlasy nebudou platné.

Starostka přebrala obec s více než 90milionovým dluhem

Až v květnu 2012 se na šestý pokus znovu podařilo zvolit vedení obce. Michaela Málková přebrala od správce obec s více než 92milionovým dluhem, přičemž většinu dluhu už tvořily úroky a další poplatky za nesplacené závazky. Navíc v situaci, kdy byl prakticky veškerý obecní majetek včetně původní radnice buď prodaný, nebo zastavený. Zablokovaný byl i obecní účet v bance.

Veškeré peníze, se kterými mohlo nové vedení obce disponovat, tak byla hotovost, kterou lidé nosili na úřad například za poplatky za psy. Peníze nezbývaly ani na veřejné osvětlení nebo nákup popelnic.

Na první pohled šlo o bezvýchodnou situaci, obci ale přislíbil pomoc kraj i stát: ten třeba přispíval na plat nově zvolené starostce a ministerští úředníci pomáhali v jednání s věřiteli. Dluh se tak podařilo v posledních letech částečně snižovat. 

Navíc znovu ožil projekt stáčírny minerálních vod, který obec uvrhl do astronomických dluhů. Skupina investorů z Ruska skoupila většinu pohledávek Pramenů a chtěla stáčírnu dokončit. Projekt ale znovu narazil na ekologii: „Komunikace jsou největším problémem, v zimě se tu nevyhnou ani dvě osobní auta. Průjezd kamionů by se nelíbil ani ochranářům,“ varovala v roce 2015 starostka Málková.

Ruský investor také Karlovarskému kraji nabízel, že by od něj odkoupil pohledávky Pramenů, když by je kraj nakoupil od státu. Obec by tak přišla o výraznou část dluhů, včetně příslušenství totiž dlužila Státnímu pozemkovému fondu 23 milionů. Jenže podle právních rozborů by taková transakce mohla být v rozporu se zákonem, a kraj proto nabídku odmítl, za což se dočkal kritiky od prezidenta Miloše Zemana.

Kvůli plánům ruského investora znovu mimořádné volby

Právě ten sliboval, že se bude v jednání s ruskými investory angažovat a jednal s nimi přímo v Pramenech. Při loňské návštěvě Karlovarského kraje pak prezident přivezl závazný příslib, že chce ruský investor vybudovat stáčírnu minerálních vod v hodnotě 21 milionů korun.

Hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO) navíc avizovala, že má obec šanci na získání bezúroční půjčky až ve výši 50 milionů od ministerstva financí, čímž by se Pramenům hodně ulehčilo. Dluhy včetně úroků totiž mezitím vystoupaly na 115 milionů a starostka si stěžovala, že už jsou věřitelé velmi netrpěliví. Během loňského roku se ale podařilo Pramenům zbavit pohledávek od města Mariánské Lázně či Státního pozemkového fondu, dluhy tak klesly k 60 milionům.

Jenže právě projekt ruského investora opět vyvolal mimořádné volby: loni v létě se kvůli němu rozpadlo zastupitelstvo. Opoziční zastupitel Aleš Dittert (STAN) označil smlouvu za problematickou a riskantní: „Vedení žene naprosto bezprecedentním způsobem naši obec do dlužního otroctví. Smlouva, kterou se na zastupitelstvu chystali zastupitelé schválit, by znamenala protektorát soukromé společnosti.“

Starostka Pramenů se ale hájila s tím, že na zastupitelstvu byl předložen pouze koncept budoucí spolupráce s investorem. „Očekávali jsme na toto téma dlouhou diskusi, kde by se mohli vyjádřit občané i opoziční zastupitelé. Ta bohužel nenastala.“ Koncept podle ní řešil možnosti, jak by se obec mohla dluhů zbavit, a to jak v případě, že Prameny získají pomoc od státu, tak v případě opačném.

V sobotu tedy míří obyvatelé Pramenů znovu do volebních místností a svými hlasy by měli rozhodnout, zda dostane stáčírna minerálních vod ještě šanci. Podle Ditterta přitom nebyla atmosféra v obci příliš dobrá: „Tři kandidátky jdou proti současnému vedení obce. Předvolební boj probíhá mimo jiné formou očerňujících článků v soukromých novinách.“