Hradec Králové/Plzeň - Broumov na Náchodsku vyhrál titul Město stromů. Soutěž, která se koná v Česku už popáté, pořádá Nadace Partnerství pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Jejím cílem je zvýšit zájem obcí o zeleň, zlepšit její kvalitu, a tak zvýšit kvalitu života. Loni v této soutěži zvítězil Havířov.
Broumovský park Alejka je místem, na které je město opravdu hrdé. Park se během roku nákladem více než třiceti milionů korun proměnil k nepoznání a bezesporu se stal jedním z nejkrásnější koutů Broumova. „Při rekonstrukci jsme například museli odstranit skládku odpadů, byla zde i zahrádkářská kolonie,“ popisuje výchozí situaci vedoucí odboru životního prostředí města Broumov Marcela Žouželková.
Že péči o zeleň v Broumově berou opravdu vážně, dokazuje i poslední ocenění – titul Město stromů. „Porota ocenila zejména propracovanost broumovské kampaně, ocenila také dlouhodobou spolupráci města s občany,“ vysvětluje projektová manažerka Nadace Partnerství Hana Zuchnická.
Broumov dal v posledních čtyřech letech do obnovy zeleně zhruba padesát milionů korun. „Největší část financí byla od Nadace Proměny na rekonstrukci parku Alejka. Další peníze byly z prostředků EU, z operačního programu Životní prostředí,“ vypočítává starostka Broumova Libuše Ročková.
Některá místa v Broumově na svoji obnovu přesto stále čekají. Mezi ně patří i Schrollův park. Podle znalců je v péči o zeleň mezi obcemi velký rozdíl. Někde se z důvodů úspor zanedbává. Při neodborném zásahu se zeleň také často nenávratně poškodí. Přesto se podle odborníků v posledních letech situace poněkud zlepšila. „Péče o zeleň se potýká s celou řadou problémů. Ve městech je často tím posledním, na co jsou peníze,“ říká dendroložka Lenka Hladíková. „Lidé si často představují bezpečný strom jako strom snížený. To znamená v poloviční výšce, než je jeho normální výška,“ upozorňuje arborista Luděk Hejný. „Městská zeleň je nedílným faktorem, který vytváří urbanistickou strukturu měst,“ dodává architekt Bohumír Prokop.
Inspekce řeší neodborně ořezané stromy
Poškozenou městskou zeleň často řeší Česká inspekce životního prostředí. Takovým případem jsou ořezané lípy v Suché Lhotě u Vysokého Mýta. Osm stromů zde přišlo o dvě třetiny objemu svých korun. „V tuto chvíli je šetření ve fázi posuzování právní odpovědnosti jednotlivých subjektů, které se na tom podílely,“ říká Pavel Skřivan z ČIŽP. „Měli jsme obavu, aby stromy na někoho nespadly. Proto jsme požádali odbornou firmu o zásah. Myslím, že to nakonec dobře dopadlo,“ pochvaluje si starosta Suché Lhoty Jiří Koníček. „Zásahem vznikly obrovské rány na hlavních větvích a ty stromy byly nevratně poškozeny,“ oponuje starostovi arborista Luděk Hojný.
Případy, kdy byly stromy nenávratně poškozené, řeší Česká inspekce životního prostředí poměrně často. Přitom ne vždy je újma na první pohled zřejmá. „Kromě poškození koruny je druhým nejčastějším prohřeškem zásah do kořenového systému,“ upozorňuje Pavel Skřivan. Podle něho k tomu často dochází zejména při stavební činnosti.
Plzeňští brání zeleň peticí
A kvůli zachování zeleně se spojili také někteří obyvatelé Plzně. Sepsali petici proti projektu stavby nového domu ve čtvrti Bory. A to i přesto, že v něm má být taky mateřská škola, kterých je tam nedostatek. Dům by totiž zabral zelený prostor, kde si děti často hrají.
Spor s radnicí vedou lidé o místo před základní školou ve Švarcově ulici na Borech. Teď jsou prázdniny a nikdo tu není, ale jindy si tu děti často hrají. „Vadí nám to. Myslíme si, že se měl obvod zaměřit spíše na to, jak tato prostranství využít pro děti, aby si měly kde hrát,“ uvádí autorka petice Gabriela Špalková. Radnice však oponuje. „Ta stavba zabere asi jen třetinu zelené plochy, která je k tomu vyčleněna. Navíc je to zkonzultováno s útvarem rozvoje,“ argumentuje místostarosta Stanislav Kopáček.
V nové stavbě má být také mateřská školka. Ta je ale podle odpůrců právě na tomto místě zbytečná. V nejbližším okolí již tři stojí. „Je zde daleko více možností, kde školku vybudovat,“ upozorňuje autorka petice Gabriela Špalková. „Za loňský rok máme převis poptávky nad nabídkou ve výši zhruba 350 dětí,“ zdůrazňuje místostarosta Kopáček.
Odpůrci stavby chtějí, aby radnice raději do pozemku investovala, postavila tady velké dětské hřiště a postarala se o zeleň. „V blízkosti této lokality je mnoho prvků zeleně, parkových ploch i dětských hřišť,“ vysvětluje Stanislav Kopáček.
Pokud odpůrci projektu nezabrání, stavba na místě vyroste do tří let.
