Už příští pondělí dorazí do Prahy nové trio basáků jazzových - Stanley Clarke, Marcus Miller a Victor Wooten. Sdružených do superskupiny S.M.V. Především první dva byli u základů jazzfúze, Stanley Clarke nejviditelněji s Coreou a Marcus Miller se pak podepsal pod posledním vzepětím Milese Davise na Tutu, mj. Jejich trojbasí nemůže nebýt exhibicí, ale všichni muži se dokážou shodnout a relativně ukáznit. Jízda, kterou nejvíc oceníte na výborné aparatuře. Koncertu předchází jejich album, příznačně nazvané Thunder.
Kapela, která naopak už nikdy nepřijede, jak smutně konstatuje pořadatel shora uvedeného koncertu Arta, je švédské trio E.S.T. Jeho leader, Esbjörn Svensson, se utopil, a tak po něm zůstane už jen nová nahrávka Leucocyte. Autorská záležitost tria, natočená nevím proč ve studiu v Sydney a smíchaná pak v Göteborgu ve Švédsku. Tahle přeskontinentální muzika jen podtrhuje totální lítost nad odchodem šéfa. Temně se valí nenechá vás vydechnout. Obsahuje dvě úderné suity, je mistrovsky zahraná a prožitá a určitě aspiruje na nahrávku roku.
Vlastně trochu podobně, i když podstatně uhlazeněji, zní novinka kapely The Verve nazvaná Forth. Jakoby ozvěnná až někam k Joshua Tree od U2. Tihle Britové táhnou speciální sound ostrovních kapel a dokazují, že chytrých rockových kapel je pořád naštěstí dost.
Pro další dvě jazzůvky doražme domů - opět Animal Music a opět velmi dobré desky. Navíc výtvarně vyzdobené a zvukově opečované po vzoru mnichovských ECM. Vertigo Quintet, jehož předchozí deska sklidila Anděla, se tentokrát spojil s půlkou Tara Fuki, violoncellistkou, zpěvačkou, textařkou a autorkou s nádherným jménem Dorota Barová. Ta hostuje ve třech věcech a jemnou polštinou, křehkým přednesem a filigránským vstoupením do jazzového kvinteta dozdobila tuto výjimečnou desku. Je zcela evidentní, že nastupuje mladá generace, která smysl, kvalitu a progresi jazzu nese i tímto divným světem.
Poslední nahrávkou, o které se chci tentokrát zmínit, je druhá novinka Animalů, Memory Flash Petra Zelenky (neplést s režisérem!). Mezinárodní kvartet vedený českým kytaristou bloudí po jakoby mírně se vznášejících náladách letošního podzimu. Pokud bych měl sestavit jakési schodiště naléhavosti, začal bych tučným basovým triem S.M.V., mimozemským hraním tria E.S.T., naléhavým rockem The Verve a skončil baladickými vyhrávkami obou českých kapel. S postupující nocí můžete dospět k absolutní náladě.
Jazz, jak už jsem řekl, žije. A je jedno, že k řadě uší nedoléhá. Neznamená to, že zmizel v propasti nereálna a že život běží jinými směry. Jen je jeho řeka tak trochu zvednuta nad obecnou pozornost. Jako ty kanály, co protékají nizozemskými městy ve valech nad silnicemi. Pokud chcete vodu vidět a třeba se ponořit, musíte se pořádně napřímit.
- Victor Wooten autor: Ondřej Tichota, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/315/31479.jpg
- Victor Wooten zdroj: Bohemia Jazz Fest http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/312/31142.jpg
- Esbjörn Svensson autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/271/27079.jpg
