V posledních letech to už vypadalo, že Helmut Gaensel hledání Štěchovického pokladu zabalil. Za oněch sedmnáct let, po které úsilí jeho i dalších hledačů jako novinář České televize mapuji, jsem byl u desítek pokusů, měření a vrtů. Mnohokrát jsem slezl na dno až dvacetimetrových šachet, prostudoval stohy dokumentů a fotografií, o místech jako je rokle Dušno, Šlemín, Medník, Hradištko nebo štěchovická přehrada se mi občas i zdálo. Všechny pokusy však měly jedno společné: nenašlo se prakticky nic.
Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Sponzoři si našli atraktivnější aktivity, ve kterých mohli utápět své miliony, novináře omrzelo stále dokola opakovat, že poklad se už už najde, a tak krajina v kopcích nad Štěchovicemi osiřela. Zbylo jen pár svědeckých výpovědí, základy něčeho, co snad mohla být impregnační pícka a zrezivělé torzo německého samopalu. Štěchovický poklad – nebo to, co se tak nazývá – mohl dál v klidu odpočívat v podzemí.
Nedávno se mi Helmut Gaensel zase ozval. Zajel jsem tedy na Hradištko a očekával, že u kávičky zavzpomínáme na tajemné štěchovické historky. Ale omyl, vzpomínání se nekonalo. Helmut mi začal líčit docela zajímavý, zcela aktuální příběh. Na jaře se mu totiž nečekaně ozval americký kontroverzní advokát Edward Fagan. V protitemelínské kampani, ve které zastupoval Rakousko, sice neuspěl, ale obětem holocaustu vymohl finanční odškodnění. Švýcarské banky jim vyplatily v mimosoudním vyrovnání 1,25 miliardy dolarů. Fagan se ale konty ve švýcarských bankách zabýval dál a zjistil, že klíč k řadě z nich má být někde u Prahy. Jeho pátrání pokračovalo v Německu, přineslo nové poznatky a také odkaz na znalce causy štěchovického pokladu Helmuta Gaensela.
A tak Ed Fagan přijel na Hradištko a společně se sponzorem celého projektu dalším americkým advokátem Jamesem Lowym oslovili Helmuta Gaensela, aby jim pomohl proniknout do podzemí. Krátce na to začalo další kolo průzkumů. Soustředily se na okolí obce Hradištko, na místa, kde Helmut Gaensel už pátral, ale přesnější informace z Německa umožnily zúžit plochu, ve které by se mělo hledat. Firma G Impuls zvolila metodu odporové tomografie, kterou proměřila zhruba stometrový úsek do hloubky deset metrů. Záznam měření odhaluje geofyzikální anomálii, která opravdu vypadá jako štola procházející podzemím.
Co bude dál? Zkušební vrt se pokusí proniknout do štoly. Navrtat ji v hloubce asi čtyř metrů není problém, problém je trefit se přesně do ní. Na tvrzení, že se začala psát nová kapitola v hledání štěchovického pokladu, je asi ještě brzo. Spíš se objevil nový impuls, další z mnoha pokusů. Uvidíme, jaké zprávy z Hradištka přijdou. Jedno je jisté, ať už budou jakékoliv, přijdou brzo.
