Nejsem si jist, zda se běžný čtenář, posluchač nebo divák dobral informací o tom, co se minulý týden v Poslanecké sněmovně vlastně odehrálo. Média sice informovala o tom, že ze strany opozice došlo k obstrukcím jednání na protest proti koaličnímu návrhu změnit zastoupení ve výborech, ale jako obvykle se soustředila hlavně na řečnické špílce. Když jsem chtěl zjistit, jak konkrétně ta obstrukce probíhala, jak bylo možné zablokovat jednání a neporušovat při tom jednací řád, jak se zneužívaly ustálené zvyklosti, musel jsem si dojít na parlamentní server a do archivu stenoprotokolů. Já nevěřím, že by se o tom nedala napsat zajímavá reportáž.
Jak známo, obstrukce po dvou dnech skončily. Přesila vládní koalice posílená odpadlíky Pohankou, Melčákem a Snítilým se prosadila proti opozici ve všech ohledech - od změn v početním zastoupení sněmovních výborů, až po odmítnutí projednávat stav české justice na zvláštní schůzi.
Očekával bych, že nová zpravodajská televize Z1, která tvrdí, že bude přinášet zprávy pro „cílovou skupinu nejchytřejších a nejvzdělanějších Čechů a Moravanů“, okamžitě využije příležitost a do parlamentu se hned vypraví. Nestalo se tak. Lépe řečeno - vše se odbylo ilustračními záběry a mluvícími hlavami z předsálí.
Na druhé straně chápu, že soukromá stanice s omezenými prostředky si nemůže dovolit vyslat kameramany a redaktory do Sněmovny na celý den. Po prázdninách však může být všechno jinak a Zet jednička se ve Sněmovně může dostat na stejnou startovní čáru jako Česká televize. Jak? Velice snadno, jestliže se uskuteční projekt, podle něhož si televizní přenosy z jednání Sněmovna převezme do vlastní režie.
Jak jsem se dočetl na internetu, po skončení červnové schůze začne ve Sněmovně rekonstrukce, která vymění nejen hlasovací zařízení, ale i televizní okruh se čtyřmi statickými kamerami, jejichž záběry se objevovaly v online internetovém zpravodajství a ve vysílání dnes už zaniklé parlamentní stanice 24.cz.
Jestliže nové zařízení bude schopno uspokojit profesionální nároky televizního zpravodajství, poslanci pak mohou všem televizím vzkázat: „Už nám s kamerami do sálu nechoďte, obrázek vám dodáme sami. A pokud budete chtít žánrové obrázky, můžete si je nasnímat z galerií pro veřejnost.“
Pro tuto variantu svědčí i fakt, že si poslanci nechali u Parlamentního institutu zaktualizovat studii o regulaci médií v parlamentech, aby měli podklady pro rozhodování.
Osobně jsem zvědav na to, jak se situace bude po prázdninách řešit. Zda se přenosy i nadále budou řídit ad hoc dohodami, nebo zda vznikne systém platný pro všechny televize podobný tomu, který je v britském parlamentu. Tam vysílání a záznamy zajišťuje zvláštní útvar PARBUL (Parliamentary Broadcasting Unit Ltd.), který dodává obraz i zvuk všem médiím, která o ně projeví zájem. (Detaily viz Broadcasting Proceedings of the House a parliamentlive.tv.) Pro Z1 a další televizní stanice by to znamenalo, že z jednacího sálu by mohly získávat stejný obraz a zvuk jako Česká televize.
Také jsem zvědav na to, zda si v novém aranžmá Sněmovna vyhradí některá pravidla, běžná v zahraničních parlamentech. Tam například není možné, aby v době vystoupení řečníka kamera panoramovala po sále, vybírala si detaily poslaneckých lavic a nahlížela poslancům do novin, které právě čtou. Kamera se zde soustřeďuje výhradně na jednání, na řečníky, případně na reakce těch, kterých se jednání týká. Přímý přenos by neměl být zneužitelný pro veřejné demonstrace jakéhokoli druhu. Také proto se zakazují záběry na návštěvnickou galerii a na celek sálu v průběhu jednání. Když v něm propukne nějaký kravál, kamera má povolen pouze záběr na předsedajícího schůze, který situaci uklidňuje.
Britské rozhlasové a televizní stanice, které přejímají záběry z Dolní sněmovny od PARBULu, se zároveň musí zavázat, že ukázky z jednání parlamentu nebudou používat v zábavných pořadech, v reklamách a ve vysílání politických stran.
Zavádění přímých přenosů z parlamentů ve Velké Británii, USA, Nizozemsku a dalších zemích předcházela složitá vyjednávání, ustavovaly se zvláštní výbory a komise. Cílem těchto vyjednávání bylo na jedné straně zajistit co nejpohotovější a nejúplnější informování občanů a veřejnosti, a na straně druhé dosáhnout toho, aby televizní přenosy nenarušovaly průběh jednání a nesnižovaly ve veřejnosti jeho důstojnost tím, že si budou všímat detailů, které s legislativním procesem a kontrolou vládnutí nemají nic společného.
U nás v tomto ohledu bylo zatím ticho po pěšině, vše se řešilo případ od případu. Nebo je autor této poznámky špatně informován?
