Vláda odsouhlasila navýšení minimální mzdy od příštího roku o 1200 korun. V rámci tripartity zaměstnavatelé prosazovali menší nárůst. Prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý v Interview ČT24 řekl, že minimální mzda je bič proti těm, o kterých se říká, že je má chránit – chudší vrstvy obyvatelstva a lidé s nízkými příjmy. Poukazuje přitom na to, že nejvíc na této změně vydělá stát skrze vyšší odvody.
Za funkční období Sobotkovy vlády roste minimální mzda podle prezidenta hospodářské komory Vladimíra Dlouhého opravdu rychle. Ještě v roce 2014 činila 8500 korun, každý další rok pak šla nahoru a naposledy se teď kabinet rozhodl, že od příštího roku stoupne minimální mzda na 12 200 korun. Odbory požadovaly nejméně 12 500 korun.
„Malé a střední firmy, které mají velký podíl mzdových nákladů na celkových nákladech, které nemají příliš velký zisk, které pracují v úklidových službách, v pohostinství, ve stravování nebo malé výrobny, tak ty nemohou mzdu tak zvednout,“ podotýká Dlouhý.
Firma, kde to je možné, bude podle něj lidi nahrazovat stroji, bude zkracovat úvazky, nebo zaměstnance úplně propustí. Varuje také před možností, že budou lidé pracovat načerno. „To je to poslední, co potřebujeme,“ podotkl.
Minimální mzda je podle Dlouhého bič proti těm, o kterých se říká, že je má chránit, tedy chudší vrstvy, respektive lidi s nízkými příjmy.
Na odvodech stát získá až stovky milionů
Dlouhý tvrdí, že nakonec na tom nejvíc vydělá stát. „Když zaměstnavatel od prvního ledna bude platit minimální mzdu 12 200 korun, pak na mzdových nákladech vydá celkem přes šestnáct tisíc korun a spolu se zaměstnancem odvedou státu každý měsíc kolem šesti tisíc,“ přiblížil. „Stát jenom díky vyšší minimální mzdě přijde k dalším až skoro 865 milionům korun,“ dodal.
V případě venkovských firem zase může podle Dlouhého docházet k absurdním situacím. „Říká se, že je nebezpečí, že na malých obcích, kde je jediný konzum, třeba právě kvůli tomu, že se musí navýšit minimální mzda, tak zavře. Zároveň se diskutuje o tom, že stát by měl dotovat tyto firmy a obce, aby se tam konzum udržel,“ přiblížil.
Jako ekonom se tak Dlouhý staví proti minimální mzdě jako konceptu. „Mělo by se tady nechat zdravé podnikatelské prostředí – ať firmy platí tolik, kolik mohou. Stát by se měl naopak stahovat ze všech nesmyslných regulací,“ vysvětlil. Jako prezident hospodářské komory však říká: „Budiž, nechť je vyšší minimální mzda.“
