Matika není etika

Nemám rád mediální kampaně směrované k jedinému tématu, i když nemohu popřít, že se do nich zpravidla svou troškou do mlýna také zapojím. Letošní kulaté osmičky jsou v tomto smyslu pro čtenáře, diváky a posluchače někdy až pravým prokletím, i když publicisté a historici je mohou považovat za pravé požehnání.

Aby toho nebylo málo, vsunula se mezi srpnovou osmičku sovětskookupační a zářijovou osmičku mnichovskou i obligátní každoroční kampaň k začátku školního roku. Od rána do noci se o tom mluvilo v rádiu i v televizi a noviny toho byly plné nejen 1. září, ale i den následující, kdy se s mírnou nevraživostí komentovaly některé trochu mentorské věty z projevů prezidenta republiky a ministra školství k žákům a učitelům.

Osobně jsem považoval za zajímavější některé výroky, které jsem 1. září slyšel na různých rozhlasových vlnách, třeba když jedna prvňačka odpověděla na reportérovu otázku, co očekává od školy, slovem „nic“. Nebo když jeden chlapec dotázán na to, jak strávil letošní prázdniny, odpověděl „nevím“. Je nutno připustit možnost, že takový zcela bezvýrazný až negativistický postoj si tyto děti ponechají i v dospělém věku a že s nimi pak může být dost těžké pořízení v jejich přístupu k práci, myšlení a koneckonců i k demokratickému způsobu politického života.

Pak řekli zajímavé věci i někteří úctyhodní dospělí a musím říci, že jejich poněkud netradiční výroky jsou mi sympatičtější než obvyklé, příliš sofistikované názory typických školometů. Tak například Zdeněk Svěrák, který byl také kdysi učitelem, bez pomyslného rozhlasového uzardění přiznal, že v životě nepotřeboval vyřešit žádnou rovnici, byť i jen o jedné neznámé, o dvou ani nemluvě. Člověk až žasne nad představou, co by byl Svěrák mohl vymyslet za sedm desetiletí svého věku - kromě vědeckého průzkumu života a díla českého národního génia Járy Cimrmana, kdyby se byl matematice více věnoval, když podle tolika expertů teprve matematika vede lidi ke správnému myšlení.

Podobně taková učená dogmata nabourával onoho dne jihlavský dětský psychiatr Max Kašparů, který řekl, že to nejpodstatnější, co člověk potřebuje skutečně každý den, je obsaženo už v osnovách první třídy základní školy, zatímco logaritmy či goniometrické funkce potřebují pouze určití specialisté. Zde ovšem nutno připomenout banální věc, že mezi to úplně základní učivo první třídy patří i počítání - nejčastěji jen ve dvou početních úkonech sečítání a odčítání, někdy dokonce i ve čtyřech, když je třeba počítat procenta. To všechno se dnes ovšem dá pořídit nikoliv pomocí hlavy, ale počítačky, což naopak pružnost myšlení spíše oslabuje. Tomuto předmětu se za mých školních let říkalo počty, cizím slovem aritmetika, což se dost chybně ztotožňuje s matematikou rovnic, derivací či integrálů, která je teprve oním postrachem, kvůli němuž leckdo prchá na takové školy, kde se už tento obávaný předmět nevyskytuje.

Ony nejzákladnější počty ovšem patří mezi znalosti stejně důležité jako by mělo být psaní a čtení nedeformované jazykem esemesek. A jelikož se pomocí obyčejných číslic počítají hlavně peníze, za něž lze nakoupit nejen životní potřeby, ale - jak často slýcháme - i politiky a lidi vůbec, pak pro někoho může být nepsaným zákonem známá poučka pana prezidenta, že peníze jsou vždy až na prvním místě, což se samozřejmě vztahuje i na jejich počítání.

Jenže samy děti prý cítí, jak to tvrdí jakýsi mezinárodní průzkum, že právě tímhle příliš hamižným používáním počtů se čehosi důležitého školství nedostává a děti volají po vyrovnání tohoto počtářského způsobu života zavedením určitého zatím zanedbaného předmětu, který by se mohl nazývat etika. To slovo se jen nepatrně liší od hovorového označení obávané matematiky a bylo by úžasné, kdyby takový předmět razantně, ale bez vzbuzování obav vstoupil do našich škol na úrovni, která by se odlišovala od dosavadního mentorování a vedla děti k něčemu nejen potřebnému, ale také ušlechtilému, co v naší společnosti stále ještě, a dokonce stále více chybí.

  • První den v lavici lízátka výjimečně povolena. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/389/38857.jpg
  • Matematické tabulky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/101/10028.jpg
  • Školáci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/190/18964.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.