Když se řekne Brazílie…

… téměř každý si představí karneval v Riu nebo fotbal. Ten poslední karneval s tradičními alegorickými vozy, školami samby a tisíci smyslných tanečnic skončil právě před týdnem. Fotbalem žije v roce Mistrovství světa celý svět. A celý svět také žasne nad virtuozitou hráčů jako jsou Ronaldinho, Ronaldo, Roberto Carlos, Kaká, Robinho a další následovníci fotbalového krále Pelého.

Když se ale v Brazílii řekne Česká republika, odpovědi zdaleka nejsou tak jednoznačné. Velká část Brazilců oslovených štábem ČT přizná, že o naší zemi neví prakticky nic. Najdou se ale i mnozí, kteří vzpomenou muziku, rovněž fotbal a pivo. „Velká země a velký národ,” řekl Joao Oliveira, univerzitní profesor v hlavním městě Brasilia, a dodal: "Národ, který prošel mnohými zkouškami a mnohými boji, aby si vydobyl to, co dnes má.”

Takové názory ale v Brazílii nejsou příliš časté. O Česku se toho mnoho neví, a to i přes tolik společného, co obě země v historii měly. Minulý týden přijel Českou republiku do Brazílie představit sám premiér Jiří Paroubek i s početnou skupinou průmyslníků a podnikatelů. „Cílem je znovu získat pozice pro naše výrobky na tak rozsáhlém a atraktivním brazilském trhu,” řekl štábu ČT o své misi.

Premiér Paroubek navštívil i monument bývalého slavného brazilského prezidenta českého původu a tvůrce dnešního hlavního města Brasilia, Juscelina Kubitscheka. Kromě něj nás s Brazílií v minulosti pojil třeba také úspěšný podnikatel Jan Antonín Baťa, který v jihoamerické zemi našel svůj nový domov. Přes to všechno České republice dodnes chybí základní smluvní rámec pro to, aby se na úspěšné obchodní vztahy z minulosti dalo stejně úspěšně navázat. Návštěva premiéra Paroubka v Brazílii by měla být pro dokončení smlouvy o hospodářské spolupráci důležitým krokem. Záměr zintenzivnit obchodní výměnu na schůzce s českým premiérem deklaroval i brazilský prezident José Inacio Lula da Silva.

Kromě Brazílie má Česko v Latinské Americe velmi blízko také do sousední Argentiny. S jejími lidmi nás pojí i na 30.000 potomků českých emigrantů, kteří v Argentině našli nový domov v období mezi první a druhou světovou válkou. Mezi potomky českých přistěhovalců patří také Norberto Polášek. Dodnes vzpomíná na leden roku 1948. Bylo mu 5 let, když severoargentinským městem Posadas projížděl historický vůz s cestovateli Zikmundem a Hanzelkou. „Můj táta jim tehdy vyběhl naproti, mával na ně a volal česky,” říká Polášek španělsky a česky s argentinským přízvukem dodává: "Haló, počkejte! Ježíšmarjá!”

Dodnes má z této události staré černobílé fotografie: pětiletý kluk na nich pózuje před autem se známými cestovateli. Od té doby už kontakt se zemí svých rodičů neměl. Podobných životních osudů je v Argentině mnoho. Někteří se narodili českým rodičům už v Argentině, jiní se narodili ještě v Česku a v Argentině našli nový domov. České a hlavně jihomoravské lidové písně tak v této jihoamerické zemi znějí dodnes. A dodnes se tam veselí tanečníci v pro Argentince tak podivných krojích.

Komunitu potomků českých přistěhovalců v provincii Misiones navštívil český premiér minulý týden také a předal zde dar – 3 milióny korun na výstavbu krajanského domu. Díky tolika společným prvkům z historie má Česká republika s Argentinou nadstandardní vztahy. Obchodní výměna by se teď mohla ještě rozšířit. Premiér Paroubek podepsal v Buenos Aires Dohodu o hospodářské a průmyslové spolupráci. Ta do budoucna vytvoří českým firmám výhodnější podmínky pro uchycení se na argentinském trhu. V Argentině už 2 roky působí česká vládní firma Czech Trade a Česko teď usiluje o zakázku na stavbu tepelné elektrárny v Río Turbio na jihu země za 160 miliónů dolarů – tedy asi za 4 miliardy korun. „Je velmi důležité, že českého premiéra doprovázejí i podnikatelé, kteří si mohou udělat konkrétní představu o situaci na místě,” řekl ČT argentinský viceprezident Daniel Scioli.

Čtyři roky po hluboké finanční krizi a státním bankrotu se Argentina znovu staví na nohy. Její hospodářství za loňský rok vzrostlo o více než 9% a snaží se ujistit svět, že dnes je zase bezpečnou zemí pro zahraniční investice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025‌‌

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023‌‌

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023‌‌

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023‌‌

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023‌‌

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023‌‌

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023‌‌

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.