Ing. Čuně a pád do Maelströmu

Nechci malovat čerta na zeď většího než pan ministr Eduard Janota, ale ekonomická situace ČR mi nepříjemně připomíná Maelströmův vír „záhadného oběživa“ ve Státní bandě (bance), pojednaný Ludvíkem Vaculíkem v jeho skvělém románu Morčata (Edice Petlice 1973). Tehdejší „náš poslední odborník na lombard“ starý inženýr Chlebeček, řečený (kvůli křečkování jídla ze závodky) Čuně, měl prý teorii, že oběživo, „jež se pokusíme ukrást, ale je nám zabaveno“, může být vrženo do oběhu na takovém místě, které strhne celé hospodářství kamsi, kam se však ani Chlebeček alias Čuně alias Maelström neodvážil doříct.

Tyto a podobné neblahé asociace způsobuje poslední vývoj státního dluhu a rozpočtového schodku. Od časů, kdy Václav Klaus jako jeden ze svých výstředních nápadů neúspěšně prosazoval ústavní zákon o vyrovnaném státním rozpočtu, uběhlo 15 let. A přece ještě pro r. 1998 byl vyrovnaný rozpočet schválen – a se schodkem 29 miliard nesplněn. Za příštích osm let vlády ČSSD rozpočtový deficit vzrostl na 97 miliard v r. 2006. I když se v posledních dvou letech ministru Kalouskovi podařilo schodek snížit na 66 mld. korun v r. 2007, respektive na 19 miliard loni (oproti schváleným 71 miliardám), letošní deficit hrozí absolutním rekordem, protože už teď činí téměř 90 miliard oproti 38 plánovaným pro celý rok. Kvůli nepolevující hospodářské krizi a výpadku daňových příjmů se očekává, že se na konci roku 2009 vyšplhá nad 160 miliard korun.

Také státní dluh se za vlády sociální demokracie zvýšil ze 195 na 802 miliard a ke konci r. 2008 (po dvouletém vládnutí koalice ODS, KDU-ČSL a SZ) činil už jeden bilion korun. Dnes na každého Čecha včetně kojenců a důchodců připadá zhruba 100 tisíc korun státního dluhu. Nezmění-li se radikálně česká finanční politika, čeká nás v příštích čtyřech letech zdvojnásobení státního dluhu na dva biliony korun. A neméně tristní je situace ve splácení půjček na úhradu tohoto dluhu. Jen letos má ČR na úrocích splatit 50 miliard korun, v příštím roce to bude podle prognózy ministerstva financí o 20 miliard více a pak má každý rok přibývat dalších deset miliard. V roce 2015 má na obsluhu dluhu padnout už 120 miliard korun. To vede k vážným úvahám o kolapsu, podobnému tomu v Maďarsku, jež muselo kvůli neschopnosti financovat státní dluh vloni na podzim čerpat záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu. „Zbankrotování“ státu samozřejmě má drastické dopady na občany: škrty sociálních dávek, snižování platů státních zaměstnanců, důchodů, veřejných rozpočtů, zdražování, atd.

Mezi našimi penězi mizejícími v propadlišti enormně rostoucích státních výdajů a pádem do Maelströmova víru „záhadného oběživa“ ve Vaculíkově fikci je určitá podobnost, ale i malý rozdíl. Zatímco inženýr Čuně varoval před zneužitím tajně hromaděného kapitálu („krajní případ by byl, kdyby se ty peníze dostaly do zahraničí“), nám by spíše hrozila závislost na zahraničních poskytovatelích půjček, jimiž by mohly být (a rády by byly) i málo průhledné subjekty zájemců o obnovu sféry ruského vlivu. A lombard je druh krátkodobého úvěru, který se poskytuje proti zástavě nemovitosti, jaképak asi? Bál se to vyslovit i osvícený inženýr Čuně. Samozřejmě jde o nadsázku, ale skrytý i otevřený boj o naši zahraničně politickou orientaci – přes naše členství v EU a NATO – stále trvá. A to za použití všech, pořád sofistikovanějších prostředků. Historicky nejvážnější problémy veřejných financí, které česká politická reprezentace neřeší, přímo ukázkově hrají do karet našim „východním přátelům“.

Za těchto okolností by se dalo čekat, že Janotova záchranná brzda v podobě sady opatření, jež mohou růst státního dluhu zpomalit, najde mezi českými politiky potřebné pochopení. Opatření dočasné vlády a zákony dosluhujícího parlamentu by jim dokonce ani příliš nepokazily politickou tvář. Oni ovšem s hlavou plnou předčasných voleb odmítají možnost okamžitého řešení ve stávajícím parlamentu a pokus o zpomalení růstu deficitu odkládají až na konec řady populistických a v ekonomické krizi nereálných slibů. Po poradě státních a stranických lídrů u prezidenta Klause se zdá, že ani komplikace nastražená Ústavním soudem ve formě odložení říjnových voleb nemůže zlomit jejich odhodlání řešit nejvážnější český problém nikoliv státnicky, ale stranicky. Je to opět další strategická chyba, jejímž důsledkem může být vyplýtvání energie nutné k prosazení záchranného plánu na žabomyší partajní manévry a donkichotský zápas s větrnými mlýny Ústavního soudu. Každý den odkladu řešení rozpočtové krize přináší nejen další finanční propady, ale i posunuje Česko východním směrem.

„Já vás varuji! Je to vír! Je to – Maelström!“ zvolal inženýr Čuně, když mu kolegové ze Státní bandy vzali jeho analýzu z rukou. (Vír takto nazvaný vzniká střetnutím dvou příbojových vln vnikajících do mořské úžiny mezi ostrovy u norského pobřeží. Byl popsán mistrem hororu E. A. Poem v ekonomické studii Pád do Maelströmu. Norové tomuto jevu říkají  Moskoeström podle ostrova Moskoe).

  • Vývoj českého státního dluhu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/610/60909.jpg
  • Splátky státního dluhu autor: ČT24, zdroj: Ministerstvo financí http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/651/65083.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...