Darebák, nebo hrdina aneb vztahy plné vášní

Kdyby za tím nebylo tolik mrtvých a zmučených, byla by to zábavná historka: nyní už bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko vyznamenal Stěpana Banderu. Je to postava rozporuplná: pro Ukrajince bojovník za sebeurčení národa, Poláci, Slováci, Židé a leckdo jiný s jeho oceněním příliš nadšeně nesouhlasili. Ba působili podrážděně. Nejvíce bručel ruský medvěd. Bandera je pro Moskvu nepřítel a symbol mnoha ubitých Rusů, byť se na takových zvěrstvech osobně nijak nepodílel. Nicméně ideově se leccos radikálně, ba extrémisticky protiruského na jeho počínání najde.

Ovšem, učiníme-li zadost dějinám, zjistíme, že Stěpan Bandera měl za cíl osvobodit Ukrajinu z područí Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina alias Džugašviliho. Tento Stalin spolu se svými pohůnky Ukrajince likvidoval jako na běžícím pásu, včetně řízeného hladomoru, jemuž padly za oběť miliony lidí. Sovětská ukrajinská zemědělská politika učinila z obilnice Evropy prostor, v němž hladoví obyvatelé propadali doslova kanibalismu. Současné Rusko při tom vyhlašuje, že bylo už dost urážek velkého vůdce Stalina a jeho kritiku hodlá trestat. Co by tomu měli říkat Ukrajinci, nevím…

Bedřich Engels řekl, že „dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí (…) Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.“ Vcelku to vystihuje výše uvedenou situaci. Bandera chtěl osvobodit Ukrajince z moci odpudivého vraha Stalina a v jeden dějinný okamžik se k tomu pokusil účelově využít jiného odpudivého vraha Hitlera. A banderovci si navíc nebrali servítky úcty k lidským právům. Protože ale jejich vůdce odmítl se bezvýhradně podřídit zrůdě nejen sovětské, ale v mnohém i německé, zatočil pobytem v Sachsenhausenu na dost dlouho i Hitler. Stalin na něj dávno po válce poslal do německého azylu vraha s kyanidovou pistolí. Jsou v tomto případě v právu uražení Rusové? Nebo by měli pravdu Ukrajinci, kdyby dozajista oprávněně namítali, že v Rusku je organizátor a vůdce jejich genocidy znovu oslavován a ochraňován před kritikou? A kde berou Rusové se svým renovovaným postojem ke Stalinovi nárok cokoliv vyčítat Ukrajině kvůli Banderovi?

Nedávno jsem měl tu čest moderovat besedu k vydání česko-polského čísla revue Prostor. Když jsem si připravoval podklady, znovu jsem se musel vrátit k tématu Těšínska, potažmo Slezska. Vstupuje-li člověk do dějin našich vztahů s nejbližšími sousedy, musí být velmi opatrný a pohybovat se jako tanečník mezi vejci svárů, resentimentů a nenávistí. Copak třeba se západním sousedstvem, tam je hej! Snadno vysvětlitelné: prostě válka Čechů s Němci, jak to výstražně pojmenoval Emanuel Rádl (a na jeho slova došlo). Můžeme vyjít z odvěkého tradovaného sporu germánsko-slovanského a každý hlupák má jasno a všechno vyřešené. Jenomže co si počít s příhraničními bitkami slovansko-slovanskými, zvlášť s Poláky, kmenem, který je nám údajně nejblíže? Že by to bylo i s těmi Němci složitější než jen to pokrevní? Hrdina -pro jedny je lump, pro druhé naopak. Jakýpak asi je dějinný výklad osobnosti a historické úlohy i chování Přemysla Otakara II. v rakouském dějepise, neřku-li v tamní mytologii?

Minulost zanechala v Evropě rány, které se stále pořádně nevyhojily. Ruské trauma z Bandery je toho dokladem. O problému česko-německém už vůbec nemluvě. S Němci tzv. říšskými nemáme snad už velký problém, s těmi „dříve našimi“ nezvládnutelný. A jestli jsou zejména země východní a střední Evropy občansky zcela vyrovnané, měly by kvůli ruské rehabilitaci Stalina křičet až k nebi. Bez jakékoliv rusofobie. Jenom pro spravedlnost. Vždyť to vůči nim byl usurpátor, diktátor a dovozce politické zločinnosti. Nebude to vůči Rusům z hlediska absolutního docela spravedlivé, protože pro Rusko (dříve SSSR) v mnoha ohledech učinil Stalin mnohé, co je postavilo na nohy a dalo mu pocit mezinárodní důstojnosti a prestiže. Včetně vyhrané Velké války. Ovšem za cenu svobody, životů a krve mnoha lidí, i neruských. Ale Rusové mají právo na to, aby s ním naložili, jak chtějí. Ovšem za předpokladu, že stejné právo uznají Ukrajincům na jejich Banderu. Pokud ovšem nyní proruský Viktor Janukovyč po svém zvolení Banderovi posmrtný metál zase neodejme. Což by potvrdilo pověstný dějinný realismus či cynismus, že historii píší vítězové.

Ovšem neměnné je: Pokud se někdo tváří, že on má oprávnění kritizovat pocity druhých vůči svému hrdinovi, v očích těch jiných vrahovi, musí to snést i z druhé strany. Proto se vší odpovědností prohlašuji, že Stalin byl darebák. A že mě hodně štve ruská touha znovu se ho dovolávat. I když ji, pokusím-li se o vhled do zákrut ruské duše a její národní dějinné zkušenosti, chápu. Ale to by bylo o něčem jiném.

  • Stepan Bandera autor: Wikipedia, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1177/117614.jpg
  • Pomník Stepana Bandery autor: ČT24, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1028/102704.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025‌‌

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023‌‌

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023‌‌

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023‌‌

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023‌‌

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023‌‌

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023‌‌

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.