„Dobrý den, pasová a celní kontrola, ukažte mi vaše cestovní doklady,“ zní hlas Vietnamce v uniformě. Čínský turista mu ochotně podává do vínova zbarvený dokument s nápisem People's Republic of China a pěticípými hvězdami, tedy stejnými, které má ve znaku i Vietnamská socialistická republika. Když ho ale muž za přepážkou na mezinárodním letišti v Hanoji otevře, změní se jeho výraz k nepoznání a pak nepřátelským hlasem vyštěkne: „Vám žádné vstupní razítko nedám!“
Pravda, vztahy mezi dvěma komunistickými sousedy bývaly vždy napjaté a mnohdy až nepřátelské. Ostatně krátce spolu i válčily, bez ohledu na to, že Hanoj i Peking vyznávaly Marx-Leninovy ideály. Kvůli územním sporům však může vypuknout další ozbrojený konflikt a i proto se Vietnam stále více přátelí s někdejším nepřítelem na život a na smrt – Spojenými státy. A k tomu nakupuje ponorky a další zbraně od někdejší „rudé“ mocnosti, Ruska. Nyní z Pekingu přichází další provokace – nové čínské elektronické pasy, které rozpoutaly další válku, a i když zatím jen slovní, létají přes vzájemnou hranici pěkně ostré šrapnely.
A není divu. Čínské úřady se totiž rozhodly do nových pasů vybavených čipem „vložit“ i novou mapu ČLR. A právě v tom je celý zakopaný pes. Území nejlidnatější země světa totiž zahrnuje nejen Tchajwan, který Peking označuje za svou odštěpeneckou provincii odjakživa a nevzdává se myšlenky na připojení ostrova vojenskou silou, ale i sporné ostrovy v celém Jihočínském moři. Námořní hranice tak de facto zasahuje až k pobřeží Filipín a Malajsie.
Odmítavá reakce proto na sebe nenechala dlouho čekat a proti pasům oficiálně protestuje hned několik zemí včetně Bruneje nebo Vietnamu. Na Spratlyho a Paracelské ostrovy i další ostrůvky, skaliska a atoly si činí nároky řada zemí. Do sporu se nedávno vložil i Washington, který kvůli rostoucí moci Číny i jejím nárokům na ovládnutí celé oblasti přesouvá svůj zájem z Evropy či Blízkého Východu stále více právě do asijsko-pacifického regionu.
Čínské ministerstvo zahraničí ale nové pasy obhajuje s tím, že nejsou namířeny proti žádné konkrétní zemi. Jinými slovy, dotčení se prý snaží rozpoutat bouři ve sklenici vody. Proti se však postavily nejen státy, které, zatím marně, tuto problematiku nastolují ve Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) dnes a denně, ale podpořila je i mocná Indie. A to je jistě jiná váhová kategorie.
Podle indického ministra pro vnější záležitosti Salmana Kurshida je tento krok Pekingu neakceptovatelný. V kontroverzní mapě, jejíž vodotisk se nachází na každé stránce čínského pasu, tedy včetně těch, které jsou určeny pro víza, je totiž zahrnuto území indického státu Arunačal Pradéš a himálajský region Aksai Čin. A úřady v Dillí už také přešly do protiútoku a k vízům udělovaným čínským obchodníkům a turistům přidávají vlastní mapu, která zase jasně ukazuje, co „skutečně“ je výlučně indickým teritoriem.
Ostatně podobně se k celému problému postavil Vietnam. Číňané, kteří do země přijíždějí po zemi nebo letecky nedostanou vstupní razítko přímo do pasu, ale na zvláštní papír. V opačném případě by prý Hanoj de facto uznala čínské nároky. A něco takového nechce a ani nemůže připustit. Diplomatický spor má ale negativní dopad i na samotné čínské turisty nebo byznysmeny. Jak v internetových diskusích přiznávají, čekací doba na vietnamských mezinárodních letištích se prodlužuje s tím, že si je vietnamští celníci „pěkně vychutnávají“.
V této souvislosti je určitě zajímavé, že se Peking tentokrát vyhnul přímé konfrontaci s Japonskem. V „pasové“ mapě tak zcela chybí ostrovy Senkaku, které Japonsko spravuje, i když Čína je označuje pod názvem Tiao-jü rovněž za své. Dokonce kvůli nárokům Tokia propukly v uplynulých měsících a týdnech v Číně vůbec největší protijaponské demonstrace od 2. světové války.
Japonsko i přes napjaté vztahy patří k největším obchodním partnerům Pekingu a obě země se v současné ekonomické a finanční krizi potřebují. Pravda, v čínských knihkupectvích najdete mapy, které Tiao-jü/Senkaku uvádějí jako nedílnou součást ČLR a podobné publikace se prodávají stejně jako románové bestsellery. Atlasy a mapy jsou ovšem něco zcela jiného než cestovní doklad, na který přijíždíte do cizí země a chcete, aby vás do ní bez potíží pustili.
V každém případě Peking vstoupil do další fáze diplomatické války a zároveň zjišťuje, kam ve svých provokacích může zajít. Mnohem důležitější jsou však zprávy o úspěšných testech nových čínských stíhaček J-15, které úspěšně přistály na historicky první letadlové lodi Liao-ning plující pod vlajkou ČLR.
Tahle někdejší sovětská přestavěná loď se má v blízké budoucnosti stát součástí flotily operující ve Východočínském i Jihočínském moři. A spolu s ponorkami vybavenými jadernými hlavicemi a pozemními jednotkami disponujícími raketami, které jsou schopny na vzdálenost dvou tisíc kilometrů zničit letadlové lodě Spojených států, budou více než odstrašující hrozbou. Poté se tak může lehce stát, že čínští vojáci nebudou při vstupu na cizí území žádné pasy potřebovat. Ani ty s mapou, ani bez ní.
