Antiamerikanismus až za hrob (Haiťanů)

Dlouho jsem přemýšlel, jak tenhle článek začít. Jsem možná sentimentální trouba, ale napadlo mě: Na Haiti umírají lidi. Teď už ne přírodou, ale i sami sebou. Není divu, když je zle, všechno jde stranou, beru i blízkým, abych měl pro nejbližší. Ano, jediné, čím se dá otevřít jakákoliv řeč o současnosti této malé chudobné zemičky, je: umírají v ní lidé. A je potřeba s tím něco dělat. Nejvíc konají Spojené státy americké. Tím by se vlastně dalo také začít. OSN je jako vždy polofunkční, zda-li to „polo“ není milosrdným eufemismem. Stejně tak Evropa. Jedni z jejích předních představitelů, Francouzi, kteří si kdysi na Haiti také – do značné míry neúspěšně – hřáli svoji kolonizační polévku, mají největší strach z toho, aby tam náhodou Američané nezískali nějaký přehnaný vliv. Selský rozum se optá: a proč tam tedy nejsou francouzští hrdinové, je-li potřeba něco dělat a ne jenom mluvit?!

Haiti je doopravdy chudé, zda má cenu jedné americké letadlové lodi – a v tomto srovnání je navíc znevýhodněné: je nepohyblivé. Není tam ropa, kvůli které (jak běžně pokřikují běsnící antiamerikánci) žraloci z Wall Streettu a jestřábi z Pentagonu napadají nebohé, kdysi „rozvojové“ země. Lze očekávat, že nějaký badatel „teorií americko-židovských spiknutí“ odhalí, že tento ostrůvek stojí na pozoruhodném diamantovém sloupu, zvedajícím se z hlubin oceánu, a že Bílý dům chce výnosem z drahých kamenů vyrovnat svůj schodek. A že zemětřesení zorganizovaly CIA a Mossad. Pokud se vám to zdá jako blbé přirovnání, odpusťte, ale podobné pitomosti se objevují co chvíli a veřejnost jimi „zasvěceně“ argumentuje.

Situace Haiti je jasný důkaz, že USA vždycky strkají nos, kam nemají. Pokud by se na Haiťany vykašlaly a daly se do mudrování, jak je v kritických historických situacích ve zvyku například právě ve Francii, těžko by jim mohl co vytýkat nějaký Evropan a už vůbec ne bojovník proti americkému imperialismu. Leda, že by začal kňučet, jak jsou ti Amíci nevšímaví k utrpení druhých. Mnoho evropských (a nejen evropských) států, občanských iniciativ a vůbec „veřejného mínění“ má totiž pocit, že to úplně nejsprávnější by bylo, kdyby Spojené státy vynaložily při všech možných kritických situacích své prostředky a obětovaly životy svých mužů (a žen)… ale aby to všechno řídil nějaký mimoamerický pašák.

Problém je totiž, že zatím sotva kdo dokáže zasáhnout alespoň nějak účinněji, nebo se o akci, která má naději na úspěch, svede pokusit. Kde by asi sehnal tolik akceschopných vojáků jako USA, tolik materiálu? A hlavně tolik energie! Kdo by to asi celé zorganizoval? Až by Haiťané vymřeli? Kdyby totiž kupříkladu Evropu, za jednoho z jejích vůdců se kupříkladu právě Francie pasuje, ohrozil kdokoliv, kdo by jí to chtěl nandat, nebyla by ani nějakým milosrdným božím omylem schopna dát dohromady skutečně bojeschopné a silou odpovídající jednotky. Nemluvě o tom, že by evropská politická elita nebyla mocna domluvit se, kdo že má vlastně těm marodérům velet.

Není divu, že americká razantní účast na Haiti rozčiluje Chavéze. Jak to jinak říci, než: Chavéz by nebyl Chavézem, pokud by se zachoval jinak. Ultralevicově revolučně jihoamerický chlápek. Pro tuto kombinaci jsou Spojené státy hnusné z principu, i kdyby po svatém vzoru přinášely chudým celého světa polovinu svého pláště. To je, prosím, takový tamní místní folklór. Nicméně, proč tomu podléhají někteří Evropané, kteří by si snad měli alespoň občas uvědomit, že ve světě násilí a zmaru 20. století nebýt Američanů, několikrát byli by jaksi v troubě, toť velmi kardinální otázka.

Není mým zvykem, jak jste si jistě už všimli, být ve svých článcích příliš příkrý. Nyní ovšem cítím, že mi nic jiného nezbývá. Jak v počátku bylo uvedeno, na Haiti bezmocně umírají lidi. Ale nejdůležitější pro řadu lidí, zemí a organizací přece je, aby pomocí těmto zoufalcům Američané nezvětšovali svůj vliv. Ať to stojí, co to stojí. Jestliže antiamerikanismus některých překračuje hroby Haiťanů, nezdá se mi to pouze nepochopitelné, ale i odporné.

  • Na Haiti míří humanitární pomoc autor: Candice Villarreal, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1367/136676.jpg
  • EU jedná o pomoci pro Haiti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1367/136618.jpg
  • USA autor: Wikipedie, zdroj: Wikipedie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/267/26615.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025‌‌

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023‌‌

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023‌‌

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023‌‌

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023‌‌

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023‌‌

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023‌‌

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.