Síť Telegram blokuje komunikaci islamistů. Ti využívají šifrovaných zpráv

Kompletně šifrované zprávy, přístupné jen z jednoho zařízení, chráněné PIN kódem a zdarma - to je několik z mnoha výhod komunikační sítě Telegram, kterou si v poslední době oblíbili přiznivci samozvaného Islámského státu.

  • Telegram založili bratři Pavel a Nikolaj Durovovi, ruští programátoři a tvorci populární ruské sítě VKontaktě.  
  • Komunikační síť spravují a financují z Berlína, kam se z Moskvy přestěhovali.
  • Uživatele lákají bezplatným šifrováním obsahu, který mohou rozesílat na neomezený počet mobilních telefonů, tabletů nebo počítačů bez prozrazení.

Specifikem Telegramu jsou dva způsoby posílání zpráv: klasicky a bezpečně. V prvním případě jsou zprávy šifrovány při přenosu a na serveru, kde k nim provozovatel má přístup. Ve druhém se kompletně kódují už na straně klienta a servery je předávají bez možnosti jejich přečtení. Bude-li jejich autor chtít, může při posílání zprávy nastavit i její automatickou sebedestrukci. Do několika vteřin po ní nemusí být ani památky.

Bezpečnostní služby tedy nemají šanci taková data z těchto soukromých konverzací získat, musely by mít prakticky přímý fyzický přístup k danému telefonu nebo počítači. A to přitom jeden uživatel může do zabezpečené konverzace přizvat i dalších 200 členů.

O pařížských útocích přes Telegram

Byl to právě Telegram, kde džihádisté na svém veřejném kanálu oznámili útoky v Paříži a likvidaci ruského letadla nad Sinajem. Na rozdíl od Facebooku nebo Twitteru vedení Telegramu dosud kanály IS neblokovalo a islamisté jeho služby volně využívali. Po událostech 13. listopadu ale zasáhlo.

Podezřelých veřejných kanálů, které šířily propagandu extremistů, správci sítě objevili víc než 160. Konverzace se na nich vedly ve 12 jazycích. Když v úterý jeden z ruských poslanců žádal kontrarozvědku FSB, aby Telegram zakázala, reagoval šéf firmy Pavel Durov podrážděně: „Vláda by měla zakázat slova. Existují důkazy, že je teroristé využívají ke komunikaci.“

Teroristé úspěšně nacházejí další způsoby, jak komunikovat, aby byli v bezpečí a zůstali neodhaleni. Tor Messenger nebo švýcarský kódovaný ProtonMail můžou být dalším příkladem.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
včera v 14:49

Návrat do roku 2008, popisuje Vašek změnu financování ČT a ČRo

Zestátnění poplatků za veřejnoprávní média je legitimní politický cíl, důležité ale je, jakým způsobem k tomu dojde, upozorňuje redaktor České televize Petr Vašek. Škrty v rozpočtech jsou pro ČT návratem do roku 2008, pro Český rozhlas dokonce o dvacet let nazpět, dodal ve Studiu 6.
včeraAktualizovánovčera v 14:17

SOUHRN: Zásadní události pondělí 15. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 15. června 2026.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026
Načítání...